Úvaha o mizejícím čase, jeho neustálém nedostatku a ceně, kterou za to platíme

„Nemám čas.“ Mantra dnešní doby. Být v neustálém poklusu a nestíhat je in. Kdo čas má, budí podezření, že nežije dostatečně zajímavý život. V této úvaze vám přináším zamyšlení nad tím, jak s časem zacházíme, jak ho vnímáme, jak moc jsme upřímní sami k sobě, a jakou cenu za svůj postoj k času jednou zaplatíme. Inspirací mi byl můj vlastní zážitek z minulého víkendu.

Můj příběh: Sraz se spolužáky

V sobotu jsem měla jít na sraz spolužáků ze střední školy po … (hodně letech). Velmi jsem se těšila. Mám ráda atmosféru těchto setkání, kdy se odkládají masky. Kdy padá potřeba hrát profesní a životní role. A kdy se lidé na chvilku sentimentálně vrací svou náladou do hravé uvolněnosti školních let. Bohužel jsem onemocněla a místo tohoto setkání ležela doma.

Prostřednictvím sociální sítě jsem si povídala se spolužačkou, která na tomto srazu také chyběla, protože trvale žije na Floridě. Hlavou mi probleskla myšlenka, že je škoda, že se s ní, stejně jako s většinou svých přátel, co jsem za život posbírala, vídám jen velice málo.

Do tohoto vcelku příjemného rozjímání zazvonil telefon. Má blízká kamarádka mi sdělila, že jí před pár hodinami náhle zemřel její milovaný manžel. Šok. Byl mladý, zdravý, sportovec, inspirace pro ostatní… ještě před pár dny jsme všichni společně plánovali velkolepý oběd. Někdy i nepatrná vteřina dokáže všechno změnit..

Jak vnímáte čas vy

Na otázku, jestli má dostatek času, odpoví většina lidí v současnosti: „NE.“ Nedostatek času je v západním světě vnímám jako palčivý problém. Zamysleli jste se někdy nad tím, proč tomu tak je, když průměrná délka lidského života se neustále zvyšuje a lidé z vyspělých zemí světa mají nejvíce volného času v celé historii lidstva?

Záleží na vašem věku

Je všeobecně známým poznatkem, že subjektivně vnímáme v průběhu svého života plynutí času různě. V dětství se náš čas vleče. Týden se zdá být nekonečný. Vánoce jsou neskutečně daleko. Každý člověk nad 20 let je podezřelý. A to jediné, co máme pocit, že proletí rychlostí blesku, jsou prázdniny.

Jak nabýváme zkušeností a let, máme pocit, že času je čím dál tím méně. Najednou víme, že když skončí letní dovolená, brzo přijdou Vánoce. A už kolem oslavy Nového roku řešíme, kam umístíme své potomky letos v době dvouměsíčních prázdnin.

Pokud se zeptáte některého seniora, odpoví vám, že čas mu běží tak rychle, že to už vůbec nezvládá registrovat (před chvílí bylo ještě ráno a teď už je noc).

Jak lze vnímání rychlosti času regulovat

Rychlost subjektivního vnímání času je dále odvislá i na vědomé a podvědomé regulaci.

Pokud ve vás tento poznatek vzbuzuje údiv, vybavte si v současné době moderní termín FLOW. Zjednodušeně řečeno jde o stav, kdy je člověk natolik soustředěn na svou práci, že plynutí času naprosto nevnímá. Vytržení z tohoto stavu nastane většinou tehdy, když se člověk podívá na hodiny. To vyvolá jeho úžas, že přece ještě nemůže být tolik. Subjektivní vnímání plynutí času se ve stavu FLOW nevědomě výrazně zrychluje.

Ke zpomalení vnímání plynutí času dochází nevědomě především v situacích, kdy jsme vystaveni nebezpečí. Například vteřiny před nárazem při dopravní nehodě se jakoby zastaví a oběti nehody jsou často schopny do detailů si vybavit a popisovat veškeré podrobnosti situace, která reálně trvala jen nepatrný zlomek času.

Zpomalovat a zrychlovat subjektivní čas však můžeme i vědomou činností. Své o tom vědí například sportovní trenéři, kteří nabádají své svěřence k vysoké koncentraci a tím ke zpomalení vnímání času. Nejlépe je tato schopnost vidět na tvářích tenistů, boxerů, hráčích basketballu atd. Odborně bychom mohli tento stav pojmenovat jako TRANS.

Vědomé zrychlení subjektivního času si nejlépe uvědomíme při setkání s milovanou bytostí.

TIP: Zažijte fascinující proměnu svého života s pomocí kurzu Posilovna mysli. V prvním stupni kurzu si osvojíte například techniky pro relaxaci a koncentraci. Ve druhém stupni vás mimo jiné naučím pokročilé techniky NLP a NEW CODE NLP.

Jak efektivně hospodařit s časem

V první řadě si odpovězte na tyto otázky:

1. Co považujete ve svém životě za obzvláště důležité? Kolik času těmto důležitým věcem (lidem, činnostem…) věnujete?
2. Kolik času denně věnujete svým klíčovým lidem (dětem, partnerům, rodině, blízkým přátelům)?
3. Kolik času denně věnujete péči o své zdraví?
4. Kolik svého času věnujete péči o svůj vnitřní klid?
5. Jak moc jste ve svém životě spokojený/á?
6. Co pro vás znamená čas? Jak se svým časem zacházíte? Kde vám váš čas utíká?
7. Kolik času vám ještě zbývá?
8. Jak spolu souvisí čas a peníze? A jak vypadá vaše realita v tomto směru?
9. V jakém čase žijete ve své hlavě (v minulosti, přítomnosti nebo v budoucnosti)?

V jakém čase žijete vy

Lidé, kteří žijí převážně v minulosti, si neustále stýskají po starých dobrých časech. Často si prohlížejí staré fotografie. Rádi sledují staré filmy a s nostalgií přibarvují minulost. V jejich vnímání světa to nejlepší už bylo, a tak nikdy nemohou dojít ke spokojenosti v reálném čase.

Lidé, kteří žijí převážně v přítomnosti, disponují určitou výhodou spočívající v jejich schopnosti radovat se z maličkostí. Tito lidé neřeší budoucnost. A minulost je nezajímá. Jejich nevýhodou je, že často jednají podle hesla „po nás potopa“. Neplánují a nejsou schopni vytvářet si smysluplně svou realitu.

Lidé, kteří žijí převážně v budoucnosti, neustále odkládají své uspokojení na AŽ. Staví si různé konstrukce, a když doba POTOM reálně nastane, neví, co dál. Jejich soustředění bylo upnuté na cestu. Tito lidé nemohou získat naplnění a pohodu, protože nějaké AŽ před sebou valí neustále.

Ani jeden extrém není dobrý, důležité je naučit se využít minulý čas jako zdroj zkušenosti. Přítomnost plně prožívat a vychutnat a na budoucnost aktivně zaměřit své plány a vize. Každá zkušenost, kterou integrujeme do svého života, nás posouvá dál.

Co musíte umět, pokud chcete s časem hospodařit

Efektivní hospodaření s časem v sobě zahrnuje:

• Schopnost plánovat své cíle a kroky, které vedou k jejich naplnění (tzn. vědomě se rozhodovat o hospodaření s časem)
• Realistické plánování času (tzn. schopnost odhadnout kolik času co zabere a ponechat si rezervu)
• Schopnost zhodnotit efektivnost svých činností vzhledem ke stanovenému cíli
• Schopnost říci NE
• Schopnost odlišit podstatné od nepodstatného
• Schopnost požádat o pomoc a delegovat
• Pořádek ve věcech, činnostech a vztazích
• Vyvažování práce a odpočinku
• Schopnost využít „ztracený čas“ (například čas při dálniční zácpě, nočním bdění atd.)
• Schopnost být sám/sama se sebou
• Schopnost prožít a užít si přítomný okamžik

Pokud výše uvedené věci zvládáte, patříte mezi ty šťastné lidi, kteří mají času dostatek. Pokud se vám zatím nedaří s časem efektivně hospodařit, objevte svou slabou stránku a tu cíleně posilujte. Uvědomte si, že schopnost efektivně hospodařit s časem úzce souvisí především s převzetím zodpovědnosti za svůj život.

TIP: Osvojte si široké množství technik pro osobní rozvoj. Přihlaste se na můj kurz Kouč rozvoje osobnosti a získejte kompletní know-how pro úspěšnou koučovací praxi.

Cena za nedostatek času

Pokud jste si odpověděli upřímně na otázku, jak zacházíte se svým časem, možná vás v této souvislosti napadla další: „Jak mohu lépe se svým časem zacházet?“ Možná se někdy ptáte sami sebe: „Co je pro mě důležité?“; „Co chci?“

5 věcí, které si lidé přejí na smrtelné posteli

Podobné otázky položila Bronnie Ware (australská pečovatelka v hospici, autorka světového bestselleru Čeho před smrtí nejvíce litujeme) mnoha lidem na samém konci jejich života.

Odpovědi, které od umírajících získala, nekorespondují s trendem současné doby (úspěch, rychlost, peníze, práce…). Stručně je lze shrnout do 5 základních bodů:

• Přál bych si, abych během svého života tak tvrdě nepracoval (lituji, že mi uniklo dětství mých dětí, že jsem se málo věnoval svým nejbližším, radosti, sobě…).
• Kéž bych měl odvahu žít skutečně podle sebe. Ne podle toho, co ode mě očekávali druzí (většina lidí litovala toho, že si nesplnili ani polovinu toho, co skutečně chtěli).
• Přál bych si, abych měl ve svém životě odvahu vyjádřit své city.
• Přál bych si, abych zůstal v kontaktu se svými přáteli. Lidé si velmi často až ve zlomových okamžicích uvědomí, jak důležité je mít ve svém životě přátele. Bohužel často zjišťují, že stará přátelství už nejde obnovit a nová se navazují v těchto okamžicích jen velmi těžko.
• Přál bych si, abych byl šťastnější (mnozí bohužel až na konci života zjišťují, že štěstí bylo/je otázkou vnitřní volby).

Co chcete v životě zažít, uskutečnit  a cítit, abyste jednou odcházeli s pocitem STÁLO TO ZA TO? Myslete na to, že každá vteřina má svůj smysl. Jak moc jste upřímní sami k sobě? A jakou cenu za svůj postoj k času jednou zaplatíte?

Naučte se změnit svůj přístup

Přihlaste se na nejkomplexnější výcvik technik osobního rozvoje v České republice. Díky kurzu Nové nástroje pro koučink a sebekoučink zažijete ve svém životě fascinující proměnu.

Těším se na vás!

Použité zdroje

Při tvorbě tohoto článku byly využity tyto zdroje:

• Ware B.: Čeho před smrtí nejvíce litujeme, Praha, Portál, 2012
• Bohoňková I.: Sám sobě koučem, Olomouc, Poznání, 2010

UPOZORNĚNÍ: Obsah článků a použité koučovací techniky zde uvedené jsou určeny pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství či psychiatrickou léčbu. V případě, že se setkáváte s vážnými psychologickými problémy nebo duševními poruchami, doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného psychologa nebo psychiatra.