Osvojte si techniku rozpouštění bolesti autosugescí. Prozradím vám, jak na to

Co to je bolest? Jak různě na ni lze nahlížet? Jak pomoci sobě samému pomocí autosugesce? Kompletní postup techniky na rozpouštění bolesti najdete v tomto článku.

Východiska metodiky pro eliminaci bolesti

Je toho ještě mnoho, co nevíme o svém mozku a nervové soustavě. Výzkumy z poslední doby naznačují, že mozek a náš nervový systém dokáže mnohem víc, než jsme si dosud mysleli. Nejnovější poznatky z této oblasti paradoxně navazují na poztrácenou moudrost našich předků.

Jednou z pozoruhodných schopností, kterou vládneme, je i možnost ovládat bolest (od psychické po fyzickou) pomocí soustředěného zacílení pozornosti.

Za základ pro tento článek beru informace a metodiku Les Fehmi, PhD a Jima Robbinse zpracované v knize Rozpouštění bolesti, Emitos, spol. s r.o., Brno, 2014. Důvodem pro můj výběr je srozumitelnost a snadná aplikovatelnost tohoto v praxi mnohonásobně úspěšně ověřeného postupu. Techniku samu o sobě však přepracovávám v kontextu znalosti Miltonova hypnotického jazyka a zjednodušuji na základě poznatků ze sféry NLP.

Důležité upozornění: Informace uváděné v tomto článku nejsou zdravotním doporučením. Svůj stav a vhodnost zde představované metody a informací na svou situaci vždy konzultujte předem se svým ošetřujícím lékařem/lékařkou. Tento článek a metodika v něm obsažená neznamenají náhradu za odbornou lékařskou péči, nenahrazují však ani odborné psychologické poradenství, psychoterapii či psychodiagnostiku.

Co to je bolest? Jak lze na bolest nahlížet?

Slovo bolest je odvozeno od slova Poena (římská bohyně trestu). Bolest byla po staletí považována za trest seslaný božstvem. Leonardo da Vinci označil za centrum bolesti mozek a míchu za informační kanál, kterým putují bolestivé vjemy do mozku. Autorem i v současnosti západní medicínou protěžované teorie o vnímání bolesti (teorie specifity) je René Descartes.

Podle ní dojde k poškození tkáně, což vyvolá impulz putující po nervových drahách do mozku a to následně vede k našemu uvědomění si bolesti. Intenzita bolesti je potom odvozena od stupně poškození tkáně. Tento koncept bolesti však nevysvětluje např. fantómovou bolest nebo klinicky četně prozkoumanou možnost eliminovat bolest prostřednictvím hypnózy. Bolest je totiž mnohem komplexnější jev, než Descartes předpokládal. 

Současné výzkumy ukazují, že bolest je proces založený nejen na fyzické reakci, ale rovněž na vnímání a emočním prožitku, který je určován unikátní historií a zkušeností každého jednotlivce. Bolest je tedy vždy ovlivňována jak psychickým stavem, tak fyzickým podrážděním. Bolest má svůj původ převážně v mozku (viz fantomová bolest). 

Tréninkem zaměření pozornosti jde bolest zcela eliminovat. Díky snížení hladiny stresových hormonů dochází k uvolnění místa bolesti a tím i k započetí efektivního léčebného procesu. Každý organismus usiluje přirozeně o rovnováhu vnitřního prostředí (tzv. homeostázu).

Jak na techniku rozpouštění bolesti pomocí autosugesce

Důležité upozornění ještě jednou: Informace uváděné v tomto článku nejsou zdravotním doporučením. Svůj stav a vhodnost zde představené metody a informací zde uváděných na svou situaci vždy konzultujte předem se svým ošetřujícím lékařem/lékařkou.

Tato technika (v praxi mnohonásobně ověřená) vám může pomoci mentálně „rozpustit“ v těle jakoukoli bolest. Pokud bolestí aktuálně netrpíte, můžete ji trénovat na „rozpouštění napětí v těle“, které se objevuje v souvztažnosti s dlouhým sezením, k eliminaci stresu, či k „rozpouštění pocitu XY“.

POZOR: Úspěch této techniky vyžaduje TRÉNINK. Základem je zajištění si klidného a nerušeného prostoru pro sebe samé v nějaké klidné dobře vyvětrané místnosti po dobu cca 10 až 15 minut. 

Těžištěm této techniky je uvolněná koncentrovaná pozornost.

Celý proces si nahrajte na diktafon

Mezi každou instrukcí si nechávejte čas cca 15 sekund. Při nahrávání mějte co nejvíce uvolněnou náladu a pokud možno i úsměv na rtech. Mluvte pomalým a co nejvíce klidným hlasem. Fakt, že si celý postup namluvíte sami, je sám o sobě nedílnou součástí procesu a významným faktorem jeho úspěšnosti.

Co nejpohodlněji se usaďte. Na škále 1 až 10 zvolte intenzitu bolesti (nepříjemnosti pocitu), která vás v tuto chvílí trápí (10 je nejvíc).

1. Tak jak tu sedím, uvolňuji se více a více.
2. V celé místnosti vnímám lépe a lépe prostor kolem sebe. 
3. Tak jak tu sedím, vnímám více a více prostor uvnitř svého těla.
4. Čím dál tím víc vnímám současně prostor, který vyplňuje mé tělo i prostor v celé místnosti.
5. Hluboký nádech a výdech. Výdech vždy znamená vlnu uvolnění pro mou mysl a tělo. Dlouhý nádech a dlouhý výdech.
6. Tak jak tu sedím a dýchám, vyplňuji s každým nádechem celý objem svého těla prostorem. Mé tělo zůstává vyplněno tímto prostorem i potom, co klidně vydechnu.
7. Zatímco si stále uvědomuji vyplněný prostor v celém svém těle, uvědomuji si současně i prostor, který obklopuje mé tělo.
8. Zatímco si stále uvědomuji prostor v celém svém těle a prostor kolem sebe, soustředím se na intenzitu bolesti nebo nepříjemného pocitu, které v tuto chvíli možná stále ještě cítím.
9. Kdyby tato bolest či nepříjemný pocit měla svůj tvar, co to je za tvar? Jaké má rozměry? 
10. Tak jak tu sedím, uvědomuji si, že vnímám prostor mezi středem tohoto tvaru a bočními částmi svého těla. 
11. Tak je to správně. Tak jak tu sedím, uvědomuji si, že vnímám prostor mezi středem tohoto tvaru a celou přední částí svého těla.
12. Tak jak tu sedím a dýchám, uvědomuji si, že dobře vnímám prostor mezi středem tohoto tvaru a temenem své hlavy. Tak je to správně.
13. Tak jak tu sedím, začínám rozeznávat, že vnímám prostor mezi středem tohoto tvaru a prostorem uvnitř svých uší.
14. Tak jak tu sedím a dýchám, uvědomuji si, že dobře vnímám prostor mezi středem tohoto tvaru a prostor uvnitř svého krku. Tak je to správně.
15. Tak jak tu sedím, uvědomuji si, že vnímám prostor mezi středem tohoto tvaru a prostor uvnitř svého břicha.
16. Tak jak tu sedím a dýchám, uvědomuji si, že začínám zela zřetelně vnímat i prostor mezi tímto tvarem, který se již změnil a prostor uvnitř spodní části svého trupu, prostor ve střední i horní části trupu. V tuto chvíli více a více vnímám i prostor mezi svým krkem, hlavou, více a více vnímám prostor mezi svými končetinami, prsty a mezi svými vnitřními orgány. Hluboký nádech a výdech. Tak je to správně.
17. Tak jak tu sedím a uvědomuji si prostor uvnitř sebe i vně sebe čím dál tím více, nechávám vzduch volně proudit s každým svým nádechem a výdechem skrze místo, kde možná stále ještě cítím zbytky své bolesti. Velmi jemně. Volný hluboký nádech a výdech. Proud vzduchu odnášející zbytky toho, co zbylo na místě bolesti ven do volného prostoru kolem.
18. Tak jak tu sedím a dýchám a v dechu pluji, vnímám hranice svého těla, které se postupně rozpouštějí, takže prostor vně i uvnitř mého těla plynule přechází jeden ve druhý. Volnost. 
19. Hluboký volný a lehce plynoucí nádech a výdech. Tak jak tu dýchám, uvědomuji si, jak se i zbytky bolesti zcela rozpouští a rozptylují do všech směrů.
20. Tak jak tu sedím a dýchám, uvědomuji si možná stále ještě nějaké menší zbytky bolesti či nepříjemného pocitu a současně vnímám i všechny další vjemy, které jsou mi současně k dispozici. Vnímám vůně, chutě, pachy, myšlenky, představy, zvuky, pocity a současně vnímám i prostor kolem sebe, který se rozprostírá do všech směrů. 
21. Tak je to správně. A jak vnímám tento prostor, uvědomuji si, že proniká a prostupuje i všemi mými vjemy a pocity a proniká i místem, kde dříve byla bolest či nepříjemný pocit. Jako vítr. Jako očišťující déšť.
22. Tak jak tu sedím, zužuji svou pozornost na místo, kde byla bolest či nepříjemný pocit a pozvolna nechávám toto místo rozprostřít se do všech směrů. Nádherná prolnutá otevřená čistota. 
23. Tak jak tu sedím, uvědomuji si, že zaměřená uvolněná pozornost je přirozený stav. Uvědomuji si, že umím zúžit i roztáhnout svou pozornost. Uvědomuji si, že umím vnímat naráz velké množství vjemů a také si uvědomuji víc a víc, že se mohu rozhodnout některé z nich rozpustit v prostoru kolem sebe. Nádech a výdech.
24. Tak jak tu sedím, cítím klid a hloubku propojení se sebou samým/ou. Mám tolik času, kolik potřebuji na vstřebání tohoto vjemu. Za chvíli se postupně jemně protáhnu, zahýbám rukama a nohama a napočítám do tří, až řeknu tři budu plně bdělý/á. 
25. Protahuji se. Jemně hýbám rukama. Jemně hýbám nohama. Jedna. Dvě. Tři. Jsem zcela bdělý/á a usmívám se.

Nyní na škále 1 až 10 určete intenzitu bolesti (nepříjemnosti pocitu), která vás v tuto chvílí trápí (10 je nejvíc). Pokud je tato intenzita stále ještě pro vás příliš vysoká, postup ještě jednou opakujte, s největší pravděpodobností to však již není třeba.

Poznámka k postupu

Pokud pracujete s více symptomy (nebo např. s více druhy emocionálních stavů souběžně – úzkost, tíseň, skleslost, strach…), je třeba rozpouštět vždy jen jeden symptom. Začínáte vždy od toho nejvýraznějšího. Pokud rozpouštíte nějaký pocit, stav – je vždy třeba ho lokalizovat jen na určité místo (místa) v těle. Je-li fyzická bolest spojena se silnou úzkostí, začínáte vždy s „rozpouštěním“ úzkosti.

V praxi jsou nejčastější tělesnou lokací zdroje nepříjemných emočních stavů břicho a hrudník. 

Tento postup je poměrně dlouhý z důvodu záměru maximalizace možnosti úspěšného výsledku. S praktikováním se však časem lze naučit celý proces rozpouštění bolesti výrazně zjednodušit a zautomatizovat. Platí, že trénink zrychluje výsledek v dalším kole.

Naše limity sahají mnohem dál, než si myslíme

Jak nám denně ukazují lidé, jako je Wim Hof, a jak poznávají mimo jiné účastníci a účastnice výcviku NLP kouč, naše limity sahají mnohem dál, než si dovedeme představit. Věřím tomu, že výzvy dnešní doby jsou příležitostí ke změně, znovu se napojení na vnímání propojenosti naší mysli – emocí a těl, celkovému ozdravení a k životu v plnosti prožitku a vnímání krásy.

Pokud vám tento článek a metoda v něm představená dává smysl, prozkoumejte mé kurzy:

• Kouč
• Kouč rozvoje osobnosti
• NLP kouč

Použité zdroje:

• Les Fehmi, PhD a Jima Robbinse zpracované v knize Rozpouštění bolesti, Emitos, spol. s r.o., Brno, 2014
• www.lissarankin.com
• https://www.wimhofmethod.com/
• Lissa Rankinová, M.D.: Mysl je mocný lékař, Jota, 2014, Brno, str. 39
• Obrázky byly staženy 12.10.202 v 9.15 hod z pixabay.com licence CC0

UPOZORNĚNÍ: Obsah článků a použité koučovací techniky zde uvedené jsou určeny pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství či psychiatrickou léčbu. V případě, že se setkáváte s vážnými psychologickými problémy nebo duševními poruchami, doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného psychologa nebo psychiatra.