Kde se vzal koučink? Co tvoří historii koučinku?

V dnešní době je koučink nesporně velice populární disciplínou, která pomáhá lidem růst, dosahovat svých cílů a nacházet svůj vnitřní potenciál. Ale odkud koučink vzešel? Jaké myšlenky a jména stojí u jeho základů? Prozkoumejme společně kořeny koučinku od inspirace stojící u jeho počátků přes GROW až po transformační techniky NLP, které dnes mnozí považují za revoluční. 

Připravte se na fascinující cestu časem.

„Vím, že nic nevím“ – ptáme se otevřenými otázkami

Sokrates byl starověký řecký filozof, který žil v 5. století př. n. l., a je často považován za zakladatele západní filozofie. Narodil se v Athénách a byl známý svou unikátní metodou zkoumání a dotazování, dnes nazývanou sokratovská metoda. 

Místo toho, aby přednášel své myšlenky, kladl svým posluchačům otázky, které vedly k hlubší introspekci a zkoumání. Ironicky, většina toho, co dnes víme o Sokratovi, nepochází od něho, ale z děl jeho studentů. Zejména Platóna, protože sám Sokrates nepřispěl žádnými písemnými záznamy. Jeho radikální myšlenky a kritika tradičních názorů vedly k jeho odsouzení ke smrti formou otravy jedem z náprstníku.

Co to je Sokratovské dotazování?

Sokratovské dotazování, někdy také nazývané sokratovská metoda nebo sokratovský dialog, je technika založená na kladení řady otázek. Jejím cílem je povzbudit kritické myšlení a odhalit základní předpoklady a přesvědčení jednotlivce. 

Základní principy sokratovského dotazování zahrnují:

1. Kladení otevřených otázek: Místo poskytování přímých odpovědí se klade důraz na otázky, které podněcují k hlubšímu zamyšlení a introspekci.
2. Podněcování kritického myšlení: Odpovědi na otázky často vedou k dalším otázkám, což vede jednotlivce k důkladnému zkoumání svých názorů a předpokladů.
3. Hledání nesrovnalostí a konfliktů: Cílem je identifikovat a vyjasnit nejasnosti, protiklady nebo rozpory v myšlení jednotlivce.
4. Zkoumání předpokladů: Otázky mohou směřovat k odhalení základních předpokladů a přesvědčení, na kterých jednotlivec staví své argumenty.
5. Neuposlechnutí povrchních odpovědí: Kladením hlubokých otázek se jednotlivec povzbuzuje k hlubšímu zkoumání tématu.

V koučinku pomáhá Sokratova metoda dotazování koučovaným lépe pochopit své myšlenkové vzorce a objevit nové perspektivy pro řešení svých problémů. Kladení otevřených otázek patří mezi základní stavební kámen, na kterém koučovací metodika leží.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Jak se stát koučem: 9 nejčastějších otázek

„Jak získávat přátele a působit na lidi“ – aktivně nasloucháme a podporujeme

Dale Carnegie je jméno, které mnozí z nás spojují s osobním rozvojem, komunikací a leadershipem. Proč je však tento muž považován za jednoho z nejvlivnějších myslitelů 20. století v oblasti mezilidských dovedností?

Narodil se v chudých poměrech v roce 1888 v Missouri. Ve svém životě prošel mnoha náročnými lekcemi. Svou kariéru odstartoval v oblasti prodeje. 

V roce 1936 vydal svou nejslavnější knihu „Jak získat přátele a působit na lidi“, která se stala revolucí v oblasti osobního rozvoje a je zajímavé, že jí sám autor na začátku předpovídal jen malý úspěch. 

Zde zdůraznil principy jako:

• Upřímný zájem o druhé.
• Vyhýbání se negativní kritice.
• Ocenění a podpora druhých.

Tato kniha se stala bestsellerem. Carnegieho celoživotní filozofie zdůrazňovala důležitost efektivní komunikace. Jeho práce položila základ pro mnoho moderních koncepcí v oblasti leadershipu, managementu a osobního rozvoje, včetně koučinku.

„Můj hlas jde stále s vámi“- objevujeme jazyk, kterým hovoří naše nevědomí

Milton H. Erickson americký psychiatr a psycholog byl především famózním pozorovatelem lidí. Je známý především svými revolučními technikami v hypnoterapii. Zdůrazňoval neformální hypnotický přístup, využití jedinečnosti klienta a sílu nevědomé mysli. Erickson je však nejen otcem hypnoterapie. Jeho přístup k individualitě a neformálnímu, intuitivnímu vedení se stal základem pro mnoho inovativních a transformačních koučovacích technik, které vynikají především vysokou mírou efektivnosti, rychlostí a jednoduchostí.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Jak udržet svůj mozek v perfektní kondici

„Bez ohledu na okolnosti, máme svobodu pro volbu svého postoje k nim“ – nalézáme svou vlastní sílu

Viktor Frankl byl rakouský neurolog, psychiatr a holocaustový přeživší. Jeho práce je známá především v oblasti existenciální analýzy a logoterapie, což je třetí vídeňská škola psychoanalýzy po Freudovi a Adlerovi. Zde je základní těžiště jeho práce:

1. Logoterapie je forma psychoterapie, která se soustředí na smysl lidské existence a na hledání smyslu v životě jedince. Frankl argumentoval, že schopnost najít smysl v životě je hlavní motivující silou člověka.
2. Na rozdíl od Freuda, který zdůrazňoval vůli k potěšení, a Adlera, který mluvil o vůli k moci, Frankl definoval člověka jako bytost, která je primárně motivována vůlí najít smysl ve svém životě.
3. Pro Frankla je život sérií výzev, které vyžadují odpověď. Aby byl život plnohodnotný, člověk musí tyto výzvy přijmout a najít v nich smysl.
4. I když může být člověk omezen vnějšími okolnostmi, vždy má svobodu zvolit si svůj postoj k těmto okolnostem. Frankl často citoval Nietzscheho: „Kdo má proč žít, ten vydrží skoro jakékoli jak.“
5. Frankl mluvil o tom, co nazýval „tragickým optimismem“. To je postoj, kdy člověk očekává trápení, vinu a smrt jako nevyhnutelné aspekty života, ale přesto najde smysl a hodnotu v životě.
6. Franklovy zkušenosti z koncentračních táborů silně ovlivnily jeho filozofii a přístup k léčbě.

Franklova práce ovlivnila mnoho dalších terapeutických přístupů, filozofických diskuzí a patří rovněž mezi velkou inspiraci pro koučink.

„To, kam jde naše pozornost, to posilujeme“ – zaměřujeme svou pozornost na výsledný stav

Pozitivní psychologie je vědní odvětví psychologie, které se soustředí na studium pozitivních aspektů lidského života a toho, co život dělá hodnotným a plnohodnotným. Byla formálně zavedena na konci 20. století profesorem Martinem Seligmanem, který byl v té době prezidentem Americké psychologické asociace.

Hlavní rysy a cíle pozitivní psychologie jsou:

1. Soustředění na pozitivní aspekty: Na rozdíl od mnoha tradičních přístupů v psychologii, které se zaměřují na psychopatologii nebo na to, co je s lidmi „špatně“, se pozitivní psychologie soustředí na to, co je s lidmi „v pořádku“ a co jim umožňuje kvést a cítit se šťastně.
2. Studium štěstí: Jedním z hlavních témat pozitivní psychologie je zkoumání toho, co lidi dělá šťastnými, co zahrnuje pojmy jako životní spokojenost, radost, vděk, nadšení a jiné pozitivní emoce.
3. Cvičení a intervence: Pozitivní psychologie nabízí konkrétní cvičení a intervence, které mohou lidem pomoci zvyšovat svůj pocit štěstí a životní spokojenosti.
4. Charakterové vlastnosti: Pozitivní psychologie také zkoumá charakterové vlastnosti, které lidé mohou rozvíjet a kultivovat k dosažení plnějšího a smysluplnějšího života.
5. Pozitivní vztahy: Vztahy hrají klíčovou roli v lidském štěstí a spokojenosti, a pozitivní psychologie zkoumá, jak mohou lidé rozvíjet a udržovat kvalitní vztahy s ostatními.
6. Zaměření na flow: „Flow“ je stav, kdy je člověk zcela ponořen do aktivity, kdy se cítí vysoce zaměřený a angažovaný. Mihaly Csikszentmihalyi, jeden z významných vědců v oboru pozitivní psychologie, zkoumal tento fenomén a jeho význam pro lidské štěstí.
7. Odpornost a zotavení: Pozitivní psychologie se také zaměřuje na to, jak lidé čelí výzvám, překonávají obtíže a zotavují se po traumatických událostech.

V posledních letech získala pozitivní psychologie velkou popularitu, a to jak v akademickém světě, tak v populární kultuře, a ovlivnila mnoho oblastí včetně koučinku. Důsledné zaměření pozornosti koučovaného na to, co chce místo toho, co nechce, patří mezi nejzásadnější prvky koučovací metodiky.

„Dosáhněte svých cílů“ – ptáme se modelem GROW

John Whitmore a Timothy Gallwey jsou dvě naprosto zásadní a klíčové postavy v oblasti koučinku a výkonnostního tréninku. Oba přispěli významnými myšlenkami, na kterých stojí základy celého koučovacího odvětví.

Sir John Whitmore je často považován za otce moderního přístupu v oblasti výkonnostního koučinku a koučinku ve firemním prostředí. Jeho kniha „Koučink“ (Coaching for Performance) je považována za klasiku v oboru a stanovila základy koučovacího přístupu založeného na zvýšení sebeuvědomění a sebeodpovědnosti. Whitmore definuje koučink jako „uvolnění potenciálu člověka k dosažení maximálního výkonu“.

Byl to právě on, kdo zpopularizoval model GROW (Goal, Reality, Options, Will/Way forwardi). Tento model nabízí jasný strukturovaný rámec pro koučovací sezení. Jeho těžiště leží v myšlence, že nejdříve je třeba detailně popsat, co chceš, a jak to má vypadat. A teprve z této perspektivy je možné hledat řešení.

Timothy Gallwey je americký spisovatel a kouč známý svými pracemi o „vnitřní hře“ (The Inner Game), což je koncept, který poprvé aplikoval na sport a později na mnoho dalších oblastí lidského konání.V knihách jako „Ovládněte tenis metodou inner game“ (The Inner Game of Tennis) Gallwey argumentuje, že mnoho problémů při dosahování výkonu vychází z vnitřního konfliktu mezi analytickou, kritickou myslí a instinktivní myslí. Klíčem k lepšímu výkonu je umožnit instinktivní mysli, aby hrála bez přerušení a omezení pocházejících z kritické mysli. Gallweyho přístup k tréninku se zaměřuje na pozornost, uvědomění si vlastního výkonu a procesu učení, aniž by byl kritický nebo soudný. Toto je v kontrastu s tradičním „instruktivním“ trenérským přístupem.

Oba zakladatelé moderního koučinku Whitmore a Gallwey zdůraznili důležitost sebeuvědomění, vnitřní motivace a učení se formou získávání zkušeností. Jejich práce vytvořila základ moderního koučinku a jejich principy jsou považovány za zcela klíčové v tomto oboru.

„Mapa není území“ – postupujeme individuálně

V krajině moderní psychologie, koučinku a osobního rozvoje existují osobnosti, jejichž práce překračuje tradiční hranice a otevírá nové možnosti pochopení lidského myšlení a chování. John Grinder a Richard Bandler patří k průkopníkům, kteří způsobili revoluci v tom, jak chápeme interakci mezi myslí, jazykem a tělem.

Počátky a spolupráce

Grinder, původně lingvista, a Bandler se setkali v 70. letech 20. století na Univerzitě v Santa Cruz. Jejich spolupráce vedla k vývoji unikátního přístupu k terapii a komunikaci, známého dnes jako Neurolingvistické programování (NLP).

Co je a není NLP?

Neurolingvistické programování kombinuje poznatky z:

• neurologie (jak funguje náš mozek),
• lingvistiky (jak jazyk ovlivňuje naše myšlení)
• a programování (jak můžeme měnit naše myšlenkové vzory a chování).

Cílem NLP je identifikovat a využít tyto vzorce a modely k pozitivní změně. Díky svým inovativním metodám se NLP rychle rozšířilo a stalo se populárním nástrojem v oblasti terapie, koučinku, prodeje a osobního rozvoje s hlubokým dopadem na mnoho oblastí lidské komunikace a interakce.

Techniky NLP patří dnes mezi nejcennější nástroje transformačního koučinku. Vynikají především svou rychlostí a efektivitou.

Techniky NLP jsou zaměřené na posílení osobního a profesního růstu. Nejsou však náhradou za odborné psychologické nebo lékařské služby.

Závěrem

Mohla bych pokračovat ještě dlouho. Citovat mnoho myšlenek a jmen, neboť tato moje zmínka je jen malým kamínkem do sledované mozaiky. 

Jenže koučink není o teorii, nástrojích nebo technikách. Je to cesta, jak lépe pochopit sebe sama a druhé, a jak se naučit využívat svůj plný potenciál. 

Kde začne ta vaše?

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: NLP: O co se opírá, v čem vám pomůže a jaké mýty okolo něj panují

Vyberte si z nabídky mých kurzů

Chcete se naučit, jak lépe porozumět sobě samým? Chcete se naučit pomáhat ostatním měnit jejich životy? Naučte se koučovací a NLP techniky v kurzu Kouč osobního rozvoje. Kurz má akreditaci MŠMT a certifikaci AKOR^®.

Těším se na vás!

Použité zdroje

• John Whitmore: Koučování, rozvoj osobnosti a zvyšování výkonnosti, Management press, Praha, 2007
• Richard Bandler a kol.: NLP pro každého, BizBooks, Brno, 2013
• S. Nolen-Hoeksema, B. L. Fredrickson, G. R. Loftus, W. A. Wagenaar: Psychologie Atkinsonové a Hilgarda, přepracované vydání, Portál, Praha, 2012
• Dale Carnegie: Jak získávat přátele a působit na lidi, Beta Dobrovský, 2002
• Viktor Emil Frankl: O smyslu života – V každé krizi se skrývá příležitost, Cosmopolis, 2022
• Martin E.P. Seligman – Naučený optimismusm Pavel Dobrovský – BETA, 2013
• W. Timothy Gallwey – Zvládněte stres metodou Inner game, Management Press, 2012
• Jay Haley – Neobvyklá psychoterapie Miltona H. Ericksona, Triton, 2023
• Obrázky: získány 26.9.2023 z pixabay.com licence CC0

UPOZORNĚNÍ: Obsah článků a použité koučovací techniky zde uvedené jsou určeny pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství či psychiatrickou léčbu. V případě, že se setkáváte s vážnými psychologickými problémy nebo duševními poruchami, doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného psychologa nebo psychiatra.