Jak se stát koučem a jak koučink správně vést

Láká vás stát se koučem osobního rozvoje? Přečtěte si, co všechno je potřeba splnit, abyste se jím mohli stát. Zároveň vám prozradím, jak se při koučovacích rozhovorech správně ptát.

Co správně vedený koučink dokáže

Správně vedený koučink rozvoje osobnosti vede člověka k plnému využití jeho možností, schopností a potenciálu. Zároveň lze říct, že míří na budoucnost a nehledá kořeny problémů v minulosti.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: 5 účinných nástrojů pro sebekoučink a podporu sebe samé/ho

Dnešní doba kouče potřebuje

Spousta lidí se na mě obrací s tím, že koučů a kouček je nyní hodně. A že konkurence je moc, je nekvalitní a bere jim zakázky. Zároveň tvrdí, že se koučováním opravdu uživí jen hrstka lidí. Ale s tím já nesouhlasím.

Pevně věřím, že dnešní doba kouče a koučky potřebuje více než kdy jindy. Myslím si, že lidé, kteří něco takového tvrdí, podcenili budování svých dovedností, podcenili trénink, který je základním pilířem koučovací sebejistoty a velice přecenili faktické možnosti šablonovitého ve výsledku u všech identicky nudného manipulativního marketingu přes síť.

Myslete na to, že osobní koučink opravdu prodává osobní doporučení spokojených klientů. A na tuto skutečnost je třeba pamatovat již na samém začátku své praxe.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Díky evoluci každý z nás podléhá manipulaci. Jak přesně?

Co o koučinku říká zákon

Abyste mohli začít oficiálně působit jako kouč nebo koučka, potřebujete získat relevantní znalosti.

Paragraf 5 občanského zákoníku říká:

„…kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži…“

Pokud chcete jako kouč/koučka v České republice podnikat, neobejdete se dále bez živnostenského oprávnění pro volnou živnost (koučink  bývá většinou vypisován do kolonky poradenství). Pro výkon tohoto povolání přitom v současné době není předepsána žádná konkrétní certifikace nebo akreditace (oproti všeobecně mylně rozšířené domněnce). 

Na druhou stranu vám však tyto akreditace mohou pomoct z marketingového hlediska. V tomto kontextu je přitom nejužitečnější nezávislá mezinárodní akreditace ICF nebo státem udělovaná akreditace MŠMT se statusem rekvalifikace.

Z hlediska legislativního ukotvení je však třeba zmínit i fakt, že koučink je nástroj pro podporu osobního a profesionálního rozvoje a nenahrazuje odborné psychologické poradenství nebo lékařskou péči. 

TIP: Pravidelně pořádám kurzy Kouč, Kouč rozvoje osobnosti a NLP kouč, u kterých si zakládám především na praxi a tréninku. Svým obsahem přitom převyšují mnohé běžné koučovací výcviky.

Jak se při koučinku správně ptát? 7 pravidel, která dodržovat

Pokud chcete vést koučovací rozhovory opravdu úspěšně a efektivně, je třeba dodržovat několik základních pravidel. Jaká to jsou?

Důvěrné a bezpečné prostředí

Aby se vaši klienti/klientky cítili dobře, vytvořte pro ně důvěrné a zároveň bezpečné prostředí. Myslete na to, že koučovaní/koučované zpravidla nestojí o to, aby je někdo viděl, nebo je dokonce poslouchal. Zároveň ctěte profesnionalitu a mlčenlivost z vaší strany jako absolutní základ vaší práce.

Pozorné a aktivní naslouchání

Při koučovacích rozhovorech by z vaší strany měla být uplatňována základní komunikační dovednost, kterou je aktivní naslouchání. S koučovanými buďte v komunikačním napojení, přítomní a soustřeďte se plně na daný okamžik. Nezapomínejte zejména na neverbální část komunikace, která by měla být směrem ke koučovaným vstřícná.

Nepodsouvejte vlastní názor

Ti, kteří absolvovali koučovací výcviky, se obvykle shodují v jednom. A to, že tím nejtěžším, co se museli naučit, bylo nevkládat do koučovacích rozhovorů vlastní názor a hodnocení. V takovém případě totiž může koučovací rozhovor velmi jednoduše uváznout v mrtvém bodě, může poškodit koučované a upevnit je v roli obětí.

Klaďte otevřené otázky

Otevřené otázky jsou takové otázky, na které nelze odpověď ano nebo ne. Jedná se o takový typ otázek, které člověka otevírají k dalšímu přemýšlení a rozhovoru. Otázky uzavřené naopak kreativitu myšlení a sdílnost uzavírají.

Dávejte pozor na strukturu

Koučovací rozhovory mají určitou strukturu. Začátečníci v této oblasti se obvykle shodují v tom, že se jim zdá zbytečně složitá a kostrbatá. Pravdou ovšem zůstává, že jasně daná struktura má svůj důvod. Koučovací rozhovor není rozhovor dvou kamarádek u kávy.

Těžištěm koučovavacích rozhovorů je vždy velmi detilní a přesný rozbor toho, co je cílem koučovaných.

Věnujte se rekapitulaci

Aby se koučovaní v celé situaci lépe vyznali, věnujte čas pravidelné rekapitulaci. Průběžně shrňte, co všechno vám řekli a zeptejte se jich, zda to chápete správně. Zároveň je podněcujte k tomu, zda k tomu chtějí ještě něco dodat a podobně.

Vytvářejte zápisky a kresby

Mnoho lidí potřebuje k lepší orientaci v situaci vidět její vizuální stopu. Proto si vezměte na pomoc tužku a papír. Vytvářejte bodové zápisky nebo třeba ilustrační náčrty. Vyzvěte koučované, ať se na chvíli postaví, protáhnou se, a poté se podívají na místo, kde před chvílí seděli. Řekněte jim, že jsou nyní v pozici pozorovatelů, kteří sledují film. Co vidí? A co by tam chtěli vidět?

Absolvujte startovací výcvik

Pokud se chcete stát koučem/koučkou s úspěšnou praxí, doporučuji vám vybrat si takový startovací kurz nebo výcvik, který vás koučovat skutečně naučí. Ideálně formou reálného tréninku.

Mnohé kurzy se podle mého názoru zaměřují na zbytečně velké množství nicneříkající teorie a vytváření šablonovitých obchodních a marketingových strategií. Některé kurzy na trhu učí fakticky manipulaci s klienty. Zastávám názor, že se člověk koučovat naučí především praktickými dovednostmi, sdílením, spoluprací a orientací na individuální osobní talent. A právě na tomto základě stavím své koučovací kurzy, z nichž si můžete vybrat ten pravý pro vás.

UPOZORNĚNÍ: Obsah článků a použité koučovací techniky zde uvedené jsou určeny pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství či psychiatrickou léčbu. V případě, že se setkáváte s vážnými psychologickými problémy nebo duševními poruchami, doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného psychologa nebo psychiatra.