Jak se správně ptát při koučovacích rozhovorech?

Jaké otázky jsou pro koučink rozvoje osobnosti ty správné? Jak se správně ptát, aby koučovací rozhovor koučované posunul a otevřel jim nové zdroje? V tomto článku najdete souhrn 7 nejzákladnějších pravidel pro úspěšný koučovací rozhovor. A také 3 otázky, kterým je třeba se obloukem vyhnout.

Co umí správně vedený koučink rozvoje osobnosti

Každý člověk je tím nejlepším odborníkem (odbornicí) na sebe sama.

Koučink rozvoje osobnosti vede člověka k plnému využití jeho:

• schopností,
• možností
• a potenciálu.

Zjednodušeně řečeno se dá říct, že koučink cílí na budoucnost a nehledá kořeny problémů v minulosti.

Koučovací rozhovor se zaměřuje plně na to, co koučovaný/á chce, aby v jeho/jejím životě bylo. Často jde v praxi o vyjasnění, co koučovaný/ná ve svém životě chce místo toho, co nechce.

Jak při koučinku správně pokládat otázky?

Správně položené koučovací otázky nás nutí uvažovat jinak, než je naše obvyklé myšlenkové schéma. Posouvají naše hranice. Odstraňují bariéry a nežádoucí postoje. Koučovací proces mocně posiluje naše sebevědomí a tvůrčí schopnosti.

Kvalitně vedený koučink odstraňuje obětní princip. Vede člověka k plnému přijetí odpovědnosti za svou situaci a ke zvýšení pocitu spokojenosti a vyrovnanosti. Koučink pomáhá nastolit životní rovnováhu. Myšlenky převádí v činy a pomocí akčních kroků dosahuje reálné životní změny.

V rámci koučovacího rozhovoru se nepátrá po příčině toho, proč něco nejde. Během koučinku se nevytváří a nehledá schéma, proč, kdy a jak vznikl blok, chyba, problém… co všechno je špatně, a co je ještě hůř. Pro koučink není podstatný problém, ale jeho konstruktivní řešení.

Velmi jednoduše by se dalo říct, že hranice koučinku leží tam, kde začíná území psychiatrie. Koučink neumí léčit psychiatrická onemocnění a nenahrazuje žádnou léčbu, psychoterapii a nenahrazuje ani odborné psychologické poradenství.

Dobře pokládané otázky mohou změnit způsob, jakým lidé nahlížejí na svou životní realitu a tím i změny v realitě rozpohybovat. Dokáží probudit zvědavost tázaného a zaměřit jeho pozornost k tomu, co ve svém životě skutečně chce.

7 nejzákladnějších pravidel pro úspěšné koučovací rozhovory

Chcete vést koučovací rozhovory pro rozvoj osobnosti úspěšně a efektivně? Přečtěte si 7 základních pravidel.

1. Vytvořte prostředí důvěry a bezpečí, dodržujte mlčenlivost

Pouze v prostředí, kde se aktéři rozhovoru cítí bezpečně, může vzniknout atmosféra důvěry. Uvědomte si, že koučovaný/koučovaná v naprosté většině případů nestojí o to, aby jej/ji někdo jiný u kouče/koučky viděl, potkal a u rozhovoru je vyrušoval.

Samozřejmostí je absolutní profesionalita a mlčenlivost ze strany kouče/koučky. Uvědomte si, že kontakt kouče/koučky a klienta/klientky začíná dávno před tím, než se s klientem/klientkou poprvé pozdravíte. V této souvislosti nezapomínejte ani na to, aby vaše stopa na sociálních sítích a internetu plně korespondovala s dojmem, který chcete u klientů vyvolávat.

2. Naslouchejte pozorně a aktivně

Základní komunikační dovedností uplatňovanou v rámci koučovacích rozhovorů je aktivní naslouchání, při němž dostává druhá strana ze strany naslouchajícího respekt. A zároveň plný prostor a podporu pro rozvoj svých myšlenek bez soudů, kritiky a soupeření.

Pro úspěch při koučovacím rozhovoru je nezbytné, aby byl kouč/koučka po celou dobu rozhovoru s klientem:

• v komunikačním napojení,
• přítomný/á,
• a soustředěný/á plně na daný okamžik.

V této souvislosti si uvědomte, že klíčovou složkou komunikace je její neverbální část. Přičemž platí, že jakýkoli nesoulad mezi verbální a neverbální složkou z vaší strany koučovaný/ná vždy zachytí a vyhodnotí negativně jako svůj nedobrý pocit z rozhovoru. Většinou přitom nejde z jeho/její strany o vědomé rozklíčování a popis situace, ale o nevědomou reakci (pocit, že něco je divně).

3. Neraďte, nepodsouvejte ani nehodnoťte

Absolventi a absolventky koučovacích výcviků se shodují v jedné věci. A to, že to nejtěžší, co se v rámci výcviku museli naučit, bylo nevkládat do koučovacích rozhovorů:

• vlastní názory,
• hodnocení,
• projekce
• a rady.

Pokud něco dokáže spolehlivě okamžitě zabít koučovací rozhovor v jakékoli jeho fázi, je to stav, kdy kouč/koučka začne spřádat ve své mysli dohady a hodnocení o klientovi/ce či jeho/její situaci.

Tím se rozbíhá hra jeho projekcí a klamných představ nemající s realitou klienta/klientky nic společného. A rozhovor uvázne v mrtvém bodě či dojde k jeho překlopení do neidentifikovatelného patvaru zcela mimo koučovací metodiku a rámec.

Pro začínající kouče a koučky je nejtěžší neradit v situacích, kdy mají pocit, že se odpovědi přímo nabízejí. A kdy je jim to zcela jasné, protože jsou odborníky/odbornicemi v daném oboru.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Jak se stát koučem/koučkou s úspěšnou praxí?

4. Používejte otevřené otázky

Koučovací rozhovor by měl obsahovat primárně otevřené otázky. To jsou ty otázky, na něž nelze odpovědět jen ANO nebo NE.

Platí, že otevřené otázky člověka otevírají k přemýšlení a rozhovoru. Zatímco otázky uzavřené kreativitu myšlení a sdílnost uzavírají.

Například odpověď na otázku: „Cítíš hodnotu ve své práci?“ je diametrálně odlišná od odpovědi na otázku: „Jakou hodnotu cítíš ve své práci?“.

Pamatujte si, že otevřené otázky začínají většinou různými modifikacemi zájmen: JAK, CO, KDY, KDE…?

5. Dbejte na strukturu

Od začátečníků a začátečnic v oblasti koučinku často slýchám stesky, že struktura koučovacích rozhovorů je:

• složitá,
• kostrbatá
• a divná.

A že by to chtěli dělat jinak. A také to většinou jinak (a zcela vždy v tomto případě nesprávně) dělají. Uvědomte si, že koučovací rozhovor není rozhovor dvou kamarádek u kafe.

A už vůbec to není rozhovor chytré hlavy (odborníka/odbornice tzn. kouče/koučky) s klientem o jeho problémech ústící v rady a doporučení, co má klient dělat, aby svůj problém (svou zakázku/cíl) posunul.

Každý z nás je tím nejlepším odborníkem/odbornicí na sebe sama. Koučovací metodika je efektivní právě proto, že dává druhému plný prostor převzít odpovědnost za realitu svého života. Najít nejvhodnější řešení pro sebe a dosáhnout toho, co chce.

Nejčastěji se používá model GROW

Za nejčastěji uplatňovaný model struktury koučovacích rozhovorů je považován GROW, kdy:

• G znamená fázi stanovení cílů, tedy toho, co koučovaný/á chce;
• R znamená fázi prověření reality, tedy skutečného stavu věcí ve vztahu k tomu, co koučovaný/á chce;
• O představuje fázi hledání různých možností
• a W zosobňuje vůli (konkrétní plán), jak, co a kdy v dané věci udělat.

Platí, že naprostým těžištěm všech koučovacích rozhovorů je skvělé zvládnutí fáze stanovování cílů (tedy toho, co koučovaný/ná chce). Špatné zvládnutí této fáze znamená špatně zvládnutý koučovací rozhovor jako celek.

S přibývající praxí jsou koučové a koučky ve vedení rozhovorů jistější. A tyto rozhovory působí i přes svou strukturovanost velmi lehce a přirozeně.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Co všechno umí neurolingvistické programování?

6. Rekapitulujte

Pro orientaci koučovaného/né v jeho/její situaci je velmi důležité, aby dostal/a prostor informace si utřídit. A získat nad řečeným kontrolu a nadhled. Jedním z nejefektivnějších nástrojů pro koučink v rámci aktivního naslouchání je proto shrnutí toho, co klient/ka řekl/a ze strany kouče/ky.

V rámci rekapitulace se klienta/ky vždy zeptejte, jestli to chápete správně. A jestli by k tomu něco dodal/a apod.

V průběhu rozhovoru rovněž vyzývejte klienta/tku, aby to, co právě řekl/a, shrnul. A soustředil se na ty nejpodstatnější body. Tento postup dokáže mnohdy zázračně uvažování klienta/ky nad situací změnit a často při něm dochází k tzv. AHA momentům. Možnost slyšet své myšlenky nahlas či z úst někoho jiného na ně mnohdy vnáší jiné světlo.

TIP: K výzvě k rekapitulaci řečeného sáhněte v rámci koučovacího procesu tehdy, pokud se začnete točit v kruhu a najednou nebudete vědět, jak rozhovor směřovat dál.

7. Vytvářejte zápisky, kreslete a zvedejte koučované ze židle

Uvědomte si, že někteří lidé potřebují pro lepší orientaci a pochopení situace vidět její vizuální stopu. Bez ní jsou ztraceni ve víru slov a jakoby zaseklí na místě. K co nejefektivnějšímu zpracování potřebují sdělené informace:

• bodově napsat
• a rozkreslit do schémat a jednoduchých obrázků.

Osobně volím u vizuálně orientovaných klientů/tek při koučovacích rozhovorech kombinaci vytváření bodových zápisků, obrázků a schémat řečeného pro klienta/ku přímo před ním. A postupu, kdy si klinet/ka tyto schémata sám pro sebe vytváří a v rámci koučovacího rozhovoru doplňuje.

Pro zjednodušení uvedu v tomto kontextu ještě jednu užitečnou pomůcku pro koučovací rozhovory zejména pro začátečníky/ce pro situaci, kdy se rozhovor zasekne a nepostupuje dál. V tomto případě zvedněte klienta/klientku ze židle (obrazně řečeno).

Vyzvěte ho, ať se postaví a udělá pár kroků. Protáhne se. Podívá se na místo, kde před chvílí seděl/a. A představí si tam sám sebe/samu sebe na plátně kina. Řekněte mu, že teď je v pozici pozorovatele, který se dívá na film.

Co tam vidí? Jak by chtěl, aby film pokračoval? Co by poradil herci/herečce, která ho hraje?

Mysl, emoce a tělo jsou jeden propojený systém, kdy změna jednoho z prvků vyvolá změnu i na úrovni druhých dvou. Proto je velmi pravděpodobné, že při změně (uvolnění strnulé polohy) těla, dojde souběžně i ke změně na úrovni myšlení.

3 zapovězené typy otázek při koučinku

Chcete, aby byl vámi vedený koučovací rozhovor úspěšný? Přečtěte si tři typy otázek, kterým se obloukem vyhnout.

Otázky obsahující vaše hodnocení

Zejména začínající koučové a koučky často sklouzávají do komunikačního schématu, kdy otevřeně či skrytě hodnotí klienta/ku či její situaci.

Často si tohoto hodnocení nejsou vědomi, protože mu přiřadí intonaci otázky nebo otázku posadí hned za toto hodnocení.

Například: „To je strašné. To, co dělá váš šéf, mi přijde naprosto neprofesionální. Nemyslíte?“

Nebo: „To, co chcete, ještě žádný člověk nedokázal. Myslím si, že dávat energii tímto směrem, je zcela mimo váš plán. Nemyslíte?“

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: 3 tipy pro začátek vaší koučovací praxe

Rady zabalené do otázek

Asi nejčastější formou nesprávně/chybně položené otázky při koučovacím rozhovoru je zabalená rada, která se navenek tváří jako otázka. Tento způsob vedení rozhovoru je sice koučovaným velmi příjemný (aktivuje vzorec dospělý – dítě, kdy dospělý ví a dítěti poradí). Avšak koučované nikam neposouvá.

V širším kontextu tento model vedení rozhovoru snižuje kreativitu a brzdí proces změny a plného převzetí odpovědnosti za životní realitu.

Například: „A myslíte si, že by šlo vypsat nové výběrové řízení?“

Nebo: „Nemyslíš si, že bys mu mohla říct, aby Tě někam pozval?“

Nebo: „Nedomníváš se, že by bylo dobré oslovit další klienty?“

Otázka PROČ?

I když se jedná o jednu z nejklíčovějších otázek pro SEBEKOUČINK (kdy položená sobě samým odhaluje kořeny naší vnitřní motivace), radím se jí v začátcích koučovací praxe raději vyhnout.

Tato otázka může u koučovaných spustit vzorec chování DÍTĚ, pro který je příznačné dlouhé vyviňování se a nekonečné vysvětlování, proč danou věc udělal/a. Tento směr však vede koučovací rozhovor do slepé uličky.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Naučte se pracovat na své psychické odolnosti

Získávejte praxi

Dobrý koučovací rozhovor připomíná tanec. Stejně jako má každý konkrétní tanec svá pravidla, má svoje pravidla i tvorba a způsob kladení otázek při koučinku. Zároveň se však jako i každý tanec liší podle zkušeností, osobitosti a vlastností jeho jednotlivých tanečníků.

Dobrého kouče/dobrou koučku vytváří vedle kvalitního (na praxi orientovaného) vzdělání a osobnostních předpokladů pro tuto práci především praxe, praxe, praxe a ještě víc praxe.

Představa, že koučovací dovednosti získáte čtením knih či absolvováním online kurzu, je podle mého názoru zcestná.

Představte si, že by výhradně online vzdělání bez jakékoli praktické zkušenosti a bez sebemenší konfrontace s reálnou praxí absolvoval zubař. A ten by vám ošetřoval vaši zánětem postiženou sedmičku vlevo nahoře. Jak myslíte, že mu to půjde? S jakou jistotou a jak se u toho budete cítit vy?

Koučink je metodika postavená na komunikaci a přímé interakci s lidmi. A bez lidí v interakci a reálných situací v plné podobě se ji kvalitně naučit nelze.

Chcete se dozvědět víc?

Ve výcviku Kouč rozvoje osobnosti vás naučím, jak vést profesionální koučovací rozhovor.

V Třídenním kurzu NLP získáte ucelený soubor nástrojů, kterým můžete koučovací rozhovory okořenit a povýšit na další úroveň.

Nebo se naučte to nejlepší ze současné koučovací a NLP metodiky na 10měsíčním výukovém programu NLP kouč.

Těším se na vás.

Použité zdroje

• Markéta Hamrlová: Jak se správně ptát? 9 základních pravidel pro úspěšný koučovací rozhovor https://www.akor.cz/jak-se-spravne-ptat-9-zakladnich-pravidel-pro-uspesny-koucovaci-rozhovor/
• Obrázky staženy 13.2.2020 v 9.20 hod z pixabay.com licence CC0

UPOZORNĚNÍ: Obsah článků a použité koučovací techniky zde uvedené jsou určeny pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství či psychiatrickou léčbu. V případě, že se setkáváte s vážnými psychologickými problémy nebo duševními poruchami, doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného psychologa nebo psychiatra.