10 tipů na dárky, které skutečně toužíme dostat

Tato moje úvaha je o tom, jak málo se známe, když chceme darovat dárek, který skutečně potěší.  A je také o obrovské touze, kterou cítí každý z nás, avšak jen málokdo ji umí v životě beze zbytku naplnit.

Vánoce jsou tady

Možná důvěrně znáte tuto situaci. Blíží se Vánoce. Venku je tma už brzo odpoledne, v ulicích a přeplněných obchodních centrech narůstající shon a nervozita. Vy jako každý rok bez nápadu bloumáte městem, po večerech sjíždíte jeden e-shop za druhým a nad svařákem přemýšlíte nad smyslem toho všeho kolem.

A nechápete to. A stejně jako každý rok podléháte a na poslední chvíli nakupujete další a další víceméně nepotřebné věci, jimiž působíte na straně obdarovaného většinou jen vlahou radost (v tom lepším případě). Nebo větší či menší rozpaky, když se váš výběr hodně nepovede.  

Dárky si dáváme už od nepaměti. Dokazujeme si jimi svou přízeň a lásku. Jejich prostřednictvím chceme potěšit. 

Vánoce jsou jedním z posledních rituálů (i když ve značně deformované podobě), který si v rámci západní společnosti v naší postmoderní době zachováváme. Nebudu se zde pouštět do úvah nad historií těchto svátků, které byly stanoveny jako doba oslavy narození Krista cca 400 let po jeho smrti.

Ale zmíním zde fakt, že období zimního slunovratu bylo i pohanskými kulturami spjatými s přírodou a jejím cyklem již od nepaměti slaveno jako bod zlomu. Kdy temnota začíná ustupovat, aby se přetvořila v naději, světlo a s tím i v příslib nových začátků. A toto silné poselství je potom ukryto i v židovském svátku světel Chanuka.

Zdá se, jako by nás tma kolem chtěla zastavit a dopřát nám ohlédnout se. A rozmyslet s nadhledem, jestli je směr, kterým jsme šli tím, kterým i nadále jít chceme. 

Ty nejcennější dárky se koupit nedají

Nejpozději někdy kolem středního věku, který podle psychologů začíná plus mínus ve čtyřiceti, zjistíme, že ty nejcennější dárky se nikde koupit nedají. Tím mám na mysli dárky, o které opravdu z hloubi duše stojíme.

Nedají se objednat v žádném e-shopu ani zabalit do krabice. Ale právě po nich velmi bažíme a toužíme víc než kdykoliv před tím. A pokud je od někoho (od sebe, od života, od lidí) dostaneme, cítíme nefalšovanou čirou radost a naplnění. 

Touha po těchto dárcích věkem nemizí. Naopak více a více v nás narůstá uvědomění, že netoužíme po dárcích, které mají fungovat jako důkazy lásky. Toužíme po lásce samotné. 

Chcete-li darovat ten nejlepší možný dárek, který chce většina z nás skutečně dostat, mám pro vás 10 tipů. 

Předně je však třeba uvést, že to, co je zde napsáno, není dogma. Ani jediný zaručený možný návod. Jde pouze o jeden z tisíců možných úhlů pohledu, jak lze na věci nahlížet. Tento můj pohled vychází z neurolingvistického programování a pozitivní psychologie.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Tajemství tří písmen – NLP: Co všechno umí neurolingvistické programování?

1/ Darujte lásku

Láska je to, co dává našemu životu smysl a to, člověka naplňuje lidskostí.

Začněte od sebe. 

Láska je. A bude tu, i když my už tu dávno nebudeme. Láska má nesčetně podob a tvarů. Abychom mohli žít ve zdravých a láskyplných vztazích, potřebujeme se v prvé řadě naučit navázat láskyplný vztah sami se sebou. Nemám-li rád/a samu sebe, neumím ani milovat jiné.

Bez zdravé sebelásky opakovaně vztahově selháváme. Točíme se v kolečku špatných zkušeností a nezahojených ran. Stáváme se obětí životních okolností. Zdravá sebeláska však nerovná se sobectví, které v zahleděnosti do sebe nevidí potřeby druhých a dopady svých činů na jejich životy. 

2/ Darujte energii vztahům

Abychom prospívali, potřebujeme svoji tlupu. V základu dobrých mezilidských vztahů stojí na prvním místě vždy slušnost a respekt.  

Žijeme tady a teď a svůj život máme jen jeden. Svou realitu si vytváříme aktivním směřováním pozornosti a akce. Pokud do svých vztahů neinvestujeme čas a energii, vytratí se. Vztahy ošidit nelze.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: 7 nejčastějších chyb, které děláme ve vztazích.

3/ Darujte zdraví

Téměř každý/á z nás staví zdraví na jedno z čelních míst ve svém hodnotovém žebříčku.

Avšak pokud dojde na lámání chleba a na realitu faktického každodenního bytí, žebříček priorit se najednou dramaticky proměňuje ve:

• prospěch konzumu,
• zisku a 
• bezmyšlenkovitého úprku v křeččím kolečku. 

Většina současníků se topí v záplavě chronického stresu. Ke svým vlastním tělům se chováme hůř než ke strojům. Odpovědnost za své zdraví přenášíme na bezejmenné autority atomizované medicíny. Žijeme v bublině. Smrt, nemoc a stárnutí tabuizujeme a vytěsňujeme ze svého zorného pole. Jako by se nás tato oblast života vůbec netýkala. Zdraví nás začíná skutečně zajímat až v okamžiku, kdy o něj přicházíme.

Nemoc nerovná se bezmoc, ale součást naší životní zkušenosti. 

Naučme se vzít do svých rukou plnou odpovědnost za postoj, který ke svému zdraví přijmeme. 

Skutečnou péčí o své zdraví prospíváme celé společnosti.

4/ Darujte smích

Už naše babičky říkaly, že smích je koření života. A že úsměv léčí. 

Neurolingvistické programování navíc učí, že emoční stavy jsou nakažlivé. A že lidé kolem nás jsou přesně takoví, jak je chceme vidět. Vnímáme-li realitu kolem nás jako nudnou šedou, přesně takovou se stane. A naopak.

I jeden prvek dokáže vědomou činností a pozorností změnit celý systém (skupinu, společnost). 

I jeden malý úsměv umí rozzářit černý den.

5/ Darujte skutečný zájem

Většina z nás se v dnešní zrychlené době nachází nepřetržitě ve společnosti jiných lidí (ať už ve skutečném nebo virtuálním světě. Je paradoxem, že i přesto nám všeobecně více než kdy jindy chybí skutečná blízkost a pocit propojenosti. Z naší komunikace se postupně vytratila smysluplnost. Většina hovorů, které vedeme s ostatními, se smrskla na výměnu nicneříkajících frází klouzajících po povrchu a hlídání si společenského statusu. 

Chybí nám možnost sdílet naše skutečné myšlenky beze strachu. Chybí nám zkušenost přijetí takoví, jací v hloubi sebe jsme. Bez masek. Chybí nám upřímný zájem a pomoc druhých, když se ocitneme v nouzi. Čím dál tím méně se navzájem dotýkáme. Čím dál tím méně se milujeme. Přitom sami nejvíce doteků věnujeme svým mobilním telefonům.

Lidé potřebují, aby ostatní:

• „mluvili jejich jazykem“,
• „viděli věci stejně“
• a „chápali jejich vnitřní svět“.

Skutečná blízkost znamená možnost být s druhým v plnosti svých pocitů a myšlenek beze strachu z možného odsouzení či nezájmu.

6/ Darujte optimismus

Pro naši schopnost zvládat nepříznivé životní okolnosti je stěžejní víra ve fakt, že tyto okolnosti opět pominou. A zaměření naší pozornosti na možnosti jejich řešení.

Člověk zastávající optimistický životní přístup nehází flintu do žita, když hned vše nejde podle jeho představ. Protože ví, že překážky patří k cestě. Dokáže se poučit ze svých chyb, které nevnímá jako prohru. Ale jako cenné životní zkušenosti. Na druhou stranu je tento člověk schopen reálně odhadnout své hranice a požádat o pomoc v případě, že toho je na něj příliš, aniž by ztratil dobré mínění o sobě samém. 

Optimistický postoj neznamená:

• přikrášlování existujícího stavu,
• bagatelizaci
• či zastírání existujících problémů.

Jde o důvěru neztratit schopnost situaci zvládnout a aktivní zlepšování této situace vlastními činy.

Optimismus je z velké části naučitelná dovednost.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Jak přežít neradost? 5 tipů, jak si dodat pohodu do života

7/ Darujte možnost hledání a učení se skrze zkušenosti

Každý člověk prochází v životě svým vlastním:

• procesem hledání,
• fázemi dezorientace
• a nejistoty. 

Časem se učíme chápat, že naše představy mohou být diametrálně odlišné od představ jiných. 

V procesu hledání vlastního řešení je třeba opustit nerealistické fantazie a očekávání, ale přesto postupovat s odvahou. Žádné zaručené univerzální recepty a čáry máry řešení neexistují. Jejich hledání je proto zbytečnou ztrátou energie. Vše, co potřebujeme ke změně, máme k dispozici. 

Každý člověk je tím nejlepším odborníkem na sebe samého.

8/ Darujte kritický úhel pohledu

Dovolme si nepodléhat jednoduchým zkratkám a manipulaci. Zpochybňujme. Analyzujme. Hledejme zdroje informací a opačné názory.

Respektujme právo na názor jiných.

Uvědomme si fakt, že informacemi přehlcený dav lze v současné společnosti čím dál tím jednodušeji zmanipulovat.

Začněme si klást otázky, co skutečně ovlivňuje náš názor.

9/ Darujte vnitřní klid

Vnitřní klid pramení ze znalosti:

• sebe samých,
• svých potřeb,
• reakcí,
• pocitů
• a myšlenek.

Návod, jak si zajistit vnitřní klid, nelze získat odnikud zvenčí. 

Při hledání vnitřního klidu přemýšlejme o tom, jestli nám to, co děláme, dává smysl. Ptejme se, co v životě skutečně chceme. Buďme ve vědomém napojení na své tělo. Pečujme o něj a všímejme si signálů, které nám zasílá.

Cíleně vypínejme a čas od času si dopřejme jen tak být. Překonávejme zónu svého pohodlí. Pečujme s láskou o své vztahy s blízkými lidmi. Ptejme se, co z nás učiní lepšího člověka. Ptejme se sami sebe, co nám dodá radost, štěstí a naplnění. 

Nepřebírejme odpovědnost za pocity, myšlenky a činy jiných. 

Chovejme se k sobě tak, jako se chováme k člověku, kterého milujeme.

10/ Darujte naději

Víra, že bude lépe, patří do naší základní genetické výbavy. Pro naši budoucnost existuje nesčetně možností, jakým směrem se může ubírat.

Z pohledu budoucnosti nás každá přítomná zkušenost nese dál a naše aktuální situace není nikdy statická. Většina problémů není problémem sama o sobě. Ale čas a energie, které věnujeme neproduktivním úvahám o nich, je démonizuje. 

Naše myšlenky ovlivňují naši faktickou realitu. Pokud se nastavíme na to, že bude líp a položíme si dotaz, jak chceme, aby to „líp“ vypadalo, otevíráme v naší mysli cestu. Takovou, aby ono „líp“ opravdu mohlo nastat.  

Naděje existuje vždy.

Každý z nás je součástí mnoha propojených systémů, jejichž prvky se navzájem ovlivňují.

Život každé/ho z nás je neopakovatelné dobrodružství. Naše schopnost ovlivnit druhé je mnohem větší, než umíme jako jednotlivci dohlédnout. To, jak se chováme k sobě samým, silně ovlivňuje kvalitu života druhých. Například už jen tím, že jsem-li v pohodě já, mohu efektivně pomáhat být v pohodě jiným.

Stav naší společnosti je přesně takový, jaké jsou myšlenky (a z nich pramenící akce) jejich jednotlivých členů. A proto jedním z největších dárků, který můžeme dát druhým, je převzetí své odpovědnosti za životní realitu.

Chcete se naučit víc?

Chcete se naučit, jak změnit svůj přístup k řešení problémů? Chcete trvale zlepšit svou komunikaci a naučit se pochopit svět druhých lidí?

Chcete se naučit pomáhat ostatním měnit jejich životy prostřednictvím mimořádně silných technik prověřených praxí?

Chcete efektivně změnit svůj život a umět pomáhat měnit život ostatních? Chcete skvěle zvládnout techniky, které v ČR ovládá jen málokdo? 

Těším se na vás!

Použité zdroje

Při zpracování článku bylo využito těchto zdrojů:

1. Markéta Hamrlová: Cesta – koučovací karty, 2019
2. Marshall Goldshmith, Mark Reiter: Buďte tím, kým chcete být, Management press, Praha, 2017
3. Richard Bandler, Alessio Roberti, Owen Fitzpatrick: Třídenní kurz NLP, BizBooks, Brno, 2016
4. Obrázky: staženy 3.12.2019 z pixabay.com licence CCO

UPOZORNĚNÍ: Obsah článků a použité koučovací techniky zde uvedené jsou určeny pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství či psychiatrickou léčbu. V případě, že se setkáváte s vážnými psychologickými problémy nebo duševními poruchami, doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného psychologa nebo psychiatra.