Jak poznat workoholismus? 15 tipů, jak mu předcházet

S nálepkou workoholika se v dnešní době, která na prvním místě oceňuje výkon, ztotožní jen málokdo. Workoholismus rovná se  závislost, která ve svých důsledcích škodí nejen jeho nositelům, ale rovněž těm, kteří s nimi přicházejí do kontaktu. Tento článek je o tom, jak workoholismus poznat a jak tomuto nezdravému vzorci chování a myšlení předcházet.

Dovoluji si upozornit, že obsah tohoto článku a zde zmiňované techniky jsou určeny pouze pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství či psychiatrickou léčbu. 

Příběh pana Radka

V dětství mu vštěpovali, že kdo to chce někam dotáhnout, musí se opravdu hodně snažit a nelelkovat. Šlo to téměř samo. Chvály v jeho případě nebylo třeba. Samé jedničky byly samozřejmostí, stejně jako ceny ze sportovních soutěží. Na vysokou školu se dostal napoprvé a tam mu bylo hned jasné, že konkurence je veliká. A že je třeba opřít se do toho pořádně už od začátku.

Šlo mu o to získat dobré místo. Trochu ho zarazilo jen, když mu jeho holka odešla s jiným. Nijak mu totiž nepřišlo divné, že se za poslední půlrok viděli jen dvakrát. Nechápal to, vždyť přece tolik pracoval jen proto, aby oni dva měli jednou hezkou budoucnost.

Velmi rychle se po kariérním žebříčku dostal až na samý vrchol, kam jiní kráčí roky. Své úsilí tam musel ještě zvýšit, aby obhájil (především sám sobě), že na tuto pozici má. Své úkoly plní znamenitě a vždy s maximální spolehlivostí. Je hrdý na to, že dostává nejtěžší práci ze všech, a že zvládá zpracovat vždy to, co nikdo jiný nechce dělat.

Ostatní kolegy a kolegyně považuje za méně schopné a pracovité, než je on. A velmi ho překvapuje, když ho právě tito kolegové na kariérním žebříčku přeskakují. Nikdy si nebere dovolenou ani nemocenskou delší než 3 dny v kuse.

Necítí radost.

Veškeré osobní cíle odkládá na nekonkrétní budoucnost. O těchto věcech nemá čas přemýšlet. Nikoho si příliš nepřipouští k tělu, ani na to nemá prostor. Občas se mu do cesty připlete nějaká žena, ale nic vážného, jen přesně vymezené schůzky, a jakmile by mohlo jít o něco hlubšího, rychle pryč. Peníze, které vydělává, neutrácí ani neinvestuje. Věří, že potom …

Příběh paní Marty

Nechce se jen plácat doma s dětmi, jak tomu říká, a tak během mateřské studuje vysokou školu. Protože jí je hloupé říkat si partnerovi o peníze na své potřeby, tak k tomu přibrala i zpracovávání účetnictví pro živnostníky v okolí a také postupně rozjela úspěšný e-shop.

Všechno zvládá úplně sama. Je dokonalá. Vždy krásná, upravená a usměvavá. Aby to všechno stihla a nikdo kolem ní netrpěl, zapomíná jíst a upírá si spánek. Aby nepřišla ani o jednu objednávku, je neustále přilepena ke svému mobilnímu telefonu a sleduje, co se děje na síti.

Klepou se jí ruce a za poslední půlrok zhubla 15 kg. Nepřijde jí to divné. Věří, že AŽ DOKONČÍ…, bude mít více klidu. Vždycky se však stane něco, co musí akutně vyřešit. Obviňuje se, že je líná a nesprávně organizovaná, protože by správně měla… Neustále má sama v sobě pocit, že ve srovnání s jinými nic neumí. A že nic nedělá a není dost dobrá.

Jak poznat workoholismus

S nálepkou workoholika se ztotožní málokdo. Hodně pracovat, být v neustálém zaneprázdnění a nemít čas, je dnes v našem společenském prostředí zavedená, ctěná a lidmi na vrcholu společenského žebříčku proklamovaná norma. Práce „šlechtí člověka“ už minimálně uplynulých 2 000 let.

40 let nadvládí komunismu povýšilo usilovnou práci na nejvyšší morální ctnost. A tu v podobě nutnosti dosažení výkonu nominoval na metu nejvyšší rovněž ideologicky jinak zcela protichůdný kapitalismus. I pro současnou společnost je trend glorifikace zaneprázdněnosti a výkonu velmi výhodný. Vyšší výkony jednotlivců znamenají nejen vyšší příjem do státní kasy, ale jako vedlejší produkt rovněž také méně angažovanosti ve věcech veřejných.

Ne každý usilovně pracující je workoholik

Avšak ne každý, kdo velmi usilovně pracuje, patří do kategorie nezdravého workoholismu. Jsou lidé, kteří ve svém životě přechodně velice zintenzivňují své pracovní úsilí pro dosažení nějakého konkrétního cíle, který je posune dál (typicky příprava na složení profesní zkoušky nebo akutní finanční tíseň).

A rovněž jsou lidé, kteří ve srovnání s jinými tráví ve své práci mnohem více času. Jejich práce jim přináší obrovský smysl, je jim vášní a naplňuje je natolik, že během ní často ztrácejí pojem o čase. Tito lidé na rozdíl od workoholiků umí vypnout, žijí naplněný život a s láskou pečují o své vztahy.

Zásadní rozdíl mezi zdravou (a uznání hodnou) pracovitostí a nezdravým workoholismem leží ve sféře nevědomí. Workoholici prací utíkají od sebe samých a problémů ve svém životě. Práci potřebují k vystavení sebehodnoty a úspěch esenciálně potřebují ke své spokojenosti.

Pro workoholiky je mnohem jednodušší zahltit se od hlavy až k patě prací, než například řešit problémy ve svých partnerských vztazích, od kterých do práce utíkají. Workoholici mimo svou práci nežijí plnohodnotný život. Práce je u nich na prvním, druhém i třetím místě. Neumí vypnout a rovněž oblast svých zájmů (pokud u nich vůbec nějaká je) naplňují usilovnou činností k dosahování dalších měřitelných met a výkonů (typicky výkonnostní sport, maraton…).

24 vzorců chování, podle kterých poznáte workoholika

1. Práce, úspěch, boj a moc znamená pro workoholiky vnitřní nutnost a zaujímá první místo v jejich faktickém (nikoli deklarovaném, ale v realitě žitém) hodnotovém systému.
2. Prostřednictvím práce, identifikace s profesní rolí a dosahováním met staví workoholici svou sebehodnotu.
3. Workoholici se projevují tak, že je ve skutečnosti nezajímají mezilidské vztahy vyjma vztahů pracovních (neváhají své vztahy práci obětovat, aniž by si toto přiznali).
4. Workoholici mají v sobě mimořádně silný (nepřiznaný) pocit, že se musí snažit, aby byli dostateční.
5. Každá další dosažená meta je pro workoholiky málo ve srovnání s metou, která ještě nebyla dosažena.
6. Radost z dosažení cíle workoholici buď vůbec neznají nebo jen ve chvilkovém omezeném rozsahu.
7. Po výkonu workoholiky stále něco pudí.
8. Své dosažené výsledky hodnotí workoholici neobjektivně.
9. Workoholiky nezajímá sex, respektive berou ho v rovině konzumní potřeby.
10. Workoholici mají často velký strach (někdy plně uvědomovaný) z vlastní bezmoci.
11. Workoholici nedokáží vypnout a odpočívat, už po chvilce začnou mít pocit, že by měli začít něco dělat.
12. Nemohou-li pracovat, zažívají abstinenční příznaky.
13. Úsilí workoholiků jde často zcela mimo kýžený cíl, neboť se nedokáží zastavit, podívat se s nadhledem a rozhodnout se, jak dál.
14. Workoholikům se často zdá, že lidé v pracovním prostředí kolem nich jsou méně schopní (a pracovití), než oni.
15. Workoholici nepřijímají kritiku jejich pracovních a myšlenkových návyků.
16. S workoholiky se jen obtížně spolupracuje (aniž by si toho však byli oni sami vědomi).
17. Workoholici opomíjejí vztahy a soukromý život (případně své značně omezené vztahy berou jako úkoly a naplňování met).
18. Workoholici nevnímají lidi, s nimiž jsou ve vztazích, jako sobě rovné (většinou na nevědomé úrovni) a drží si od nich odstup.
19. Workoholici nemají čas přemýšlet o svých životních cílech, vše odkládají na AŽ. Ale u sebe nejsou schopni toto své chování a strategii vidět.
20. Workoholici opomíjejí své potřeby a ignorují signály těla, avšak sami u sebe toto většinou nevidí. Mají tendenci považovat to za výjimečné chování, které mohou změnit, kdykoli budou chtít.
21. Workoholici u sebe žádný problém s workoholismem nevidí.
22. Workoholici trpí často různými zdravotními obtížemi (špatný spánek, poruchy trávení, poruchy hlasu, časté úrazy z nepozornosti a přetížení…). Nacházejí se téměř neustále ve stavu vnitřního napětí.
23. Workoholici žijí velmi dlouhou dobu stále stejně (v nevyhovujících vztahových a životních vzorcích) jen se zvyšující se pracovní (výkonnostně zaměřenou) aktivitou.
24. Workoholismus ústí velmi často vyhořením, fyzickým či psychickým kolapsem.

Jak workoholismu předcházet

Někdy je cesta vedoucí do závislosti (kterou workoholismus je) přímočará a někdy naopak velmi skrytá. Základní triáda, které nám pomáhá při předcházení většiny našich problémů je:

• Poznání sebe samých, svých myšlenek, pocitů, záměrů a činů. A to včetně pravidelného prostoru pro nadechnutí se a promýšlení si, jakou strategii zvolit pro své kroky dál. Ten, kdo sám od sebe utíká, nikam nedojde.
• Budování léčivých mezilidských vztahů, které jsou tím základním, co nás drží, povznáší a činí spokojenými. Láska nás naplňuje lidskostí a dává našemu životu smysl. Bez vztahů chřadneme. Lásku nic nenahradí a její absenci ničím nepřekryjeme.
• Seberealizace prostřednictvím zajímavé činnosti, která nám přináší radost a při níž cítíme smysl.

15 konkrétních tipů, jak se workoholismu vyvarovat

Následující seznam konkrétních bodů k prevenci workoholismu berte jen jako možné (nekompletní) doporučení. Žádný zaručený návod vám nikdo k ničemu nedá. Každý z nás je jedinečný ve své unikátní podobě a zkušenosti a každý z nás je tím nejlepším odborníkem na sebe sama. Odpovědnost za náš život leží pouze v našich rukách:

1. Dovolte svým dětem chvilky lenošení. Nezahlcujte je řízenými aktivitami od rána do večera.
2. Dávejte svým dětem pocit, že jsou plně milované. Nikoli jen ceněné v návaznosti na výkon, který podávají.
3. Přestaňte dětem říkat, že jen ten, kdo se dobře učí a má vynikající známky, může v životě něco dokázat. Protože to je snad ta největší lež, kterou od vás mohou slyšet.
4. Workoholismus není hrdinství, ale závislost, která může vést až úplnému sebezničení. Čas od času se zastavte a podívejte se na své životní návyky. Udělejte si svou životní inventuru.
5. Dopřávejte si pravidelně dovolenou. Podle odborníků byste měli absolvovat alespoň jednou ročně minimálně 14denní dovolenou v kuse jako prevenci syndromu vyhoření a psychickému kolapsu (občasné prodloužené víkendy k regeneraci nestačí).
6. Když onemocníte, dopřejte si čas k odpočinku a léčbě.
7. Zařazujte do svého života co nejvíc chvil offline. Choďte spát plus mínus v pravidelnou dobu a pravidelně vstávejte. Mobilní telefon nemějte v noci v ložnici. Svět se nezboří.
8. Pečujte o své vztahy. Mluvte se svými blízkými. Žijte s lidmi, ne vedle nich.
9. Dopřejte si čas na kvalitní jídlo v klidu. Cokoli zhltnutého nad klávesnicí počítače není kvalitní jídlo.
10. Pečujte o sebe s citlivostí ke svým potřebám. Naučte se číst signály, které vám posílá vaše tělo.
11. Nehrňte své vydělané peníze na hromadu beze smyslu a účelu, investujte je a užijte si je.
12. Pravidelně si v práci dopřejte odstup ke zhodnocení směru, kterým jdete. Ujistěte se, že neběháte stále jen rychleji a rychleji v kolečku.
13. Ptejte se, jakou na sebe chcete zanechat vzpomínku. A jestli je váš současný život v souladu s odpovědí na tuto otázku.
14. Hledejte rovnováhu (jste-li většinu času zavřeni v místnosti, choďte co nejvíc do přírody; pokud celé dny fyzicky pracujete, zařaďte do života chvíle fyzické nečinnosti).
15. Pokud u sebe pozorujte známky workoholismu, nebo vás na ně upozorňuje vaše okolí, nebojte se vyhledat odbornou pomoc.

Naučte se víc

Chcete se dozvědět víc a naučit se, jak změnit svůj přístup k řešení problémů? Chcete trvale zlepšit svou komunikaci a naučit se lépe chápat svět druhých lidí?

Chcete se naučit pomáhat ostatním měnit jejich životy prostřednictvím mimořádně silných technik prověřených praxí?

Chcete efektivně změnit svůj život a umět pomáhat měnit život ostatních? Chcete skvěle zvládnout techniky, které v ČR ovládá jen málokdo?

Těším se na vás!

Použité zdroje

Při zpracování článku jsem využila těchto zdrojů:

• Novák, Tomáš: Práce jako droga, Brno, BizBooks, 2012
• Nešpor, Karel: Závislost na práci, Praha, Grada, 1999
• Obrázky: staženy 6.9.2019 z pixabay.com, licence CCO

UPOZORNĚNÍ: Obsah článků a použité koučovací techniky zde uvedené jsou určeny pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství či psychiatrickou léčbu. V případě, že se setkáváte s vážnými psychologickými problémy nebo duševními poruchami, doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného psychologa nebo psychiatra.