7 nejčastějších brzd spokojenosti, které si nosíme v hlavě

V tomto článku vám představím sedm nejčastějších brzd spokojenosti, které si nosíme v naší hlavě. A také vás naučím velmi jednoduchou techniku, která vám může pomoci tyto vnitřní bloky odstranit.

Dovoluji si upozornit, že obsah tohoto článku a zde zmiňované techniky jsou určeny pouze pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství, psychodiagnostiku, psychoterapii, psychiatrickou či jakoukoliv jinou léčbu. 

Příběh mé klientky

Když jsem ji potkala, žila ze dne na den v závalu povinností… Bezesná noc…prázdné ráno, hrnek kafe a stažený žaludek. Rychle se obléct…rychle vypravit děti…popadnout klíčky od auta…hektičnost ranní ulice od semaforu k semaforu…příchod do ordinace provázený strachem, co nepříjemného ji dnes zase čeká…

Nikdy nekončící zával administrativy… Na chodbě permanentní houf neodbytných pacientů, kteří po ní chtějí zázraky, ale sami odmítají za svůj zdravotní stav převzít odpovědnost…marnost….neproplacené účty pojišťoven…tlak farmaceutických firem v konfrontaci s jejím narůstajícím pocitem, že toto není její volba… Neustále zvonící telefony…

Cestou domů rychle nakoupit, vyzvednout děti z odpoledních kroužků, uvařit… Večer telefonát manžela, ať na něho nečeká, že se už opět zdrží… Prázdný víkend, v němž dodělává pracovní resty, vaří, uklízí…pomáhá všem okolo… Její manžel jako už tradičně tráví čas někde na závodech nebo spí… A tak pořád dokola a stále znovu už několik let.

Byla vyčerpaná a vyždímaná

Její pocity dávno postrádaly radost, převládalo vyčerpání, nuda a stres. Když se jí čas od času podařilo z kolečka stresu a povinností vystoupit, ihned ji začaly pronásledovat její vlastní výčitky, že je špatná. Sama na sebe pletla bič, že není dost dobrá lékařka, matka, žena, dcera… 

Navenek držela tvář, profesionální úsměv a falešnou iluzi pohody. Ignorovala časté žaludeční nevolnosti. Zatuhlou krční páteř a migrény řešila stále častěji léky proti bolesti. Její tělo volalo stále víc a víc po změně nevyhovujících životních vzorců. Čas od času jí přepadaly záchvaty nepříjemné úzkosti.

A pak se vzpamatovala

Často pochybovala o smyslu toho, co dělá. Cítila se vyhořelá a prázdná, ale nevěděla, co by měla změnit. Jednou ji napadlo, že ji nejvíc mrzí, že neumí plakat a právě v ten moment se vzpamatovala… .Řídila zrovna auto, v posledním okamžiku sešlápla brzdu a kamionu v protisměru uhnula jen tak tak… I když byla velmi nervózní a spěchala do práce, zastavila a zařvala: “STOP!“ Vystrašená a rozklepaná se silně rozbrečela a slíbila si, že se o sebe postará.

Žít na dluh vůči sobě samé nejde do nekonečna. Pochopila, že to, co ve svém životě zažívá, záleží jen na ní. Pochopila, že se svých pocitů nemusí bát. Pochopila, že nemusí nikomu (a hlavně sama sobě) nic dokazovat a začala tím, že si hned v tomto okamžiku zařídila svou první dovolenou. Manželovi zatelefonovala, že na 7 dnů odjíždí, že děti má teď chvíli na starost on a po návratu, že si spolu promluví o rozvodu.

Postupně se naučila respektovat sebe, své pocity, své tělo a své hranice.

Smyslem života, který teď žije, je radost, vnitřní svoboda a život sám.

Žila v křeččím kolečku

Život v křeččím kolečku nás chrání před:

• zkušeností,
• nutností udělat rozhodnutí,
• cestou do neznáma,
• myšlenkami, které bolí
• a tíhou plné odpovědnosti za svůj život.

Mimo křeččí kolečko je těžké hrát si na oběť a chudinku, které ubližují (okolnosti, lidé, vztahy, povinnosti…). Mimo křeččí kolečko víte, že sice máte možnost volby (každá situace má minimálně tři řešení: OPUSTIT, SMÍŘIT SE, ZMĚNIT), ale předem netušíte, co všechno vás budou vaše rozhodnutí stát. Až časem se naučíte, že všechno zlé, je k něčemu budoucímu ve vašem životě dobré.

Podle psychologů je většina brzd naší spokojenosti zakotvena do našeho nevědomí už v dětství.

Často jde o vzorec: Dělám něco, abych dosáhl lásky, přijetí a uznání od lidí, na kterých mi záleží (rodičů, později nás samotných). Tento vzorec chování naše nevědomí časem zakóduje a překryje další zkušeností. Stává se automatismem, autopilotem našeho jednání.

Nejčastější vnitřní bloky (brzdy) v naší hlavě, které brání naší spokojenosti, popisuji níže.

1. Strach z hodnocení jiných

Tato brzda vznikla v dětství tehdy, když jsme říkali názory, které se ostatním nelíbily. Když jsme zkazili vystoupení na školní besídce. Když…, a byli jsme z těchto důvodů pro rodiče „neschopní, příliš malí, příliš drzí…“, což se nás bolestivě dotýkalo.

V dospělosti se podle tohoto autopilota bojíme říkat věci, které by se druhým nemusely líbit. A máme strach ze zostuzení, z veřejného vystoupení, bojíme se prezentovat se a postavit za svůj názor.

2. Touha být hodný kluk/hodná holka

A nevyčnívat, aby nás měli ostatní rádi. Tato brzda vznikla v našem dětství tehdy, když jsme nebyli hodní. Dělali jsme věci, které se ostatním nelíbily. Nesplnili jsme příkaz… a rodiče byli smutní, nebo se na nás proto zlobili tak, že nás to citelně emočně zasahovalo. Byli jsme pro ně „škaredý kluk/škaredá holka.“

V dospělosti se podle tohoto autopilota snažíme nevyčnívat, neprovokovat, vyhovět ostatním a máme velký problém odmítat.

3. Touha pomáhat i přes své hranice

Tato brzda vznikla v našem dětství zejména tehdy, když jsme byli konfrontováni s příkladem sebeobětování se ze strany pečujícího rodiče (většinou mámy), která se pro druhé obětovala. Tedy dělala pro druhé věci bez respektu k hranicím svých fyzických a psychických sil.

Tohoto autopilota většinou přijali ti, kteří si chtěli lásku tohoto rodiče získat tím, že mu uleví od jeho těžkého údělu. Toto však není možné, protože sebeobětování je životním programem takového člověka ve své podstatě a dítě tak přebírá štafetu sebeobětování do svého života.

4. Touha dělat věci správně a být perfektní

Tato brzda vznikla v dětství tehdy, když jsme dělali věci správně:

• nosili jsme domů samé jedničky,
• pěkně se chovali u stolu,
• nebo se dlouho učili.

Byli jsme šikovní, za což následovala odměna v podobě emočního pohlazení. Když jsme dostali špatnou známku (nevyhráli zápas…), rodiče se na nás zlobili. Časem jsme si vypěstovali strach udělat a přiznat chybu. Svůj neúspěch považujeme za selhání a často si na sebe nakládáme mnohem víc, než jsme schopni unést.

5. Útěk do nemoci (bezmoci) jako řešení problému

Tato brzda vznikla v dětství zejména tehdy, když se nám v dětství vyplatilo řešit nemocí problémy (např. odpoutání pozornosti rodičů od jejich hádek na sebe). A pokud jsme právě v nemoci dostávali pozornost a lásku.

Časem se z toho chování stal vzorec a tím i alibi pro „ne – moc“ řešení sebe, svých problémů a směřování svého života.

6. Vydržet nepříznivé okolnosti za každou cenu

Tato brzda vznikla v dětství tehdy, když nám rodiče často říkali, že:

• jen slaboch se vzdává…,
• když budeš hodně dřít, jednou se to musí zlomit…,
• jen ten, kdo hodně dře, dojde úspěchu…,
• žena musí vydržet jak kůň.

Podle tohoto autopilota setrváváme v neuspokojivých vztazích a zaměstnáních, která nás stojí zdraví, duševní klid a radost.

Pokud jsme řízení tímto autopilotem, čím více energie do vztahu (zaměstnání, studia, projektu…) vkládáme, tím hůře se nám opouští a mění. Protože nevydržet by znamenalo naše selhání (odsouzení rodičů a později sebe samých).

7. Potřeba být silný/silná za každou cenu

Tato brzda vznikla v dětství tehdy, když nám naši rodiče často říkali, že:

• jen slaboch se vzdává…,
• chlapi nepláčou, ale zatnou zuby…,
• city se neukazují… ,
• projevy citu na veřejnosti jsou jen trapné divadlo…,
• se neukazuje ostatním, že tě něco bolí.

Podle tohoto autopilota stavíme mezi ostatní a sebe neproniknutelnou zeď. Cítíme se být osamoceni. Máme problém projevit city. Máme problém s blízkostí. Požádat o pomoc považujeme za slabost. Těžko se nám přiznává vlastní chyba.

I když bylo naše dětství jakékoli, je dobré uvědomit si, že není nutné se v dospělosti názory svých rodičů řídit. Dospělost nám nedává právo své rodiče soudit, ale dává nám svobodu nemuset se tím, jak oni viděli svět, řídit.

Pokud si uvědomujete, že žijete v zaběhnutých stereotypech pod taktovkou vašich vnitřních bloků, které vám brání spokojenosti, zeptejte se sami sebe:

Jaký je život, který chcete žít? Jak byste žili, kdybyste své bloky neměli?

TIP: Přihlaste se na můj exkluzivní 10měsíční program NLP kouč a naučte se více o tom, jak si podle NLP teorie vytváříme své „životní programy“ a metody, jak je můžeme změnit.

Jak směřovat myšlenky pro změnu životní reality

Představte si, že půjdete spát a během noci se stane ZÁZRAK a všechny vaše vnitřní bloky budou odstraněny. Zmizí úplně všechny.

WOW.

Tak tomu říkám opravdový zázrak.

Jenže vtip je v tom, že vy nevíte předem, že se tento zázrak stane.

Podle čeho poznáte, že k němu došlo? Co všechno bude jinak? Čeho si všimnete jako první? Co uvidí lidé kolem vás, že je s vámi jinak? Co budete dělat jinak? Jak jinak se budete cítit? Jaké důsledky to bude mít na váš život v budoucnosti?

Dovolíme-li naší mysli, zaměřit se na to, co skutečně chceme (místo neustálého rozebírání toho, co všechno je špatně), pokládáme tím základní stavební kámen k tomu, abychom žili spokojeně.

Naše myšlenky mají velkou moc. Dokážou formovat naši realitu silněji, než se domníváme. Pokud změníme své myšlení (především způsob, jakým přemýšlíme sami nad sebou) a svá slova, změníme tímto i:

• naši skutečnost,
• naše zkušenosti
• a vztahy, jichž jsme součástí.

Každý den projde naší myslí kolem 60 000 myšlenek.

Na co myslíte vy?

Je to zvláštní, ale většina z nás netuší, čemu vlastně přikládáme ve své mysli důležitost. Čemu věříme a jaká přesvědčení nám ovlivňují život.

Vezměte si tedy papír a tužku a začněte intuitivně psát všechno, co vás napadne k těmto tématům:

• Co si myslím o sobě…
• Co si myslím o vztazích…
• Co si myslím o mužích…
• Co si myslím o ženách…
• Co si myslím o svém zdraví…
• Co si myslím o sexu…
• Co si myslím o práci…
• Co si myslím o penězích…
• Co si myslím o úspěchu…
• Co si myslím o svých rodičích…
• Co si myslím o svých schopnostech…
• Co si myslím o…

Dopřejte si čas. Nechte si odstup několika dnů a svůj seznam si znovu projděte. Vyškrtněte myšlenky, které vám jednoznačně škodí.

Myslíte si například, že mít vztah rovná se ztratit svobodu? Je téměř jisté, že s tímto přesvědčením se vám nepodaří kvalitní vztah vybudovat. Pravděpodobně budete potkávat samé uzurpátorské typy partnerů a ve vztazích s nimi se budete cítit stísněni.

Domníváte se, že nemůžete být zdraví? Myslíte si, že peníze kazí charakter? Předpokládáte, že nemůžete být šťastni? Domníváte se, že vaše tělo je ošklivé? Myslíte si, že zhubnout je velmi těžké? Myslíte si, že nejste dost chytří, úspěšní, zábavní? Myslíte si, že jste špatní? Domníváte se, že nejste dost dobří?…

Jak vypadá vaše životní realita v těchto souvislostech?

Nyní ze svého seznamu vyškrtejte všechno, co vám škodí. Tyto škodlivé myšlenky nahraďte novými tvrzeními, které vám budou prospívat.

Svou cestu k vnitřní svobodě začněte tím, že si řeknete a často si to opakujte: „Mám se rád/ráda. Jsem skvělý/á.“

Uvnitř sebe jste mnohem silnější, než se v tuto chvíli domníváte. Vy sami dokážete vytvořit svou vlastní realitu.

Svá nová přesvědčení formulovaná v přítomném čase si opakujte každý den, opakujte si je pokaždé, když si vzpomenete.

Zde uvádím několik nápadů, jak by mohla vaše nová přesvědčení znít:

• Přijímám se.
• Takový/á, jaký/á jsem, jsem dokonalý/á.
• Sám/sama se rozhoduji o svém životě.
• Jsem si vědom/a své vnitřní síly víc a víc.
• Každým dnem jsem více a více spokojený/á a šťastný/á.
• Rozvíjím svůj potenciál.
• Žiji v harmonii se svým okolím.
• Mám mnoho energie. Každým dnem jsem zdravější a zdravější.
• Cítím stále více a více vnitřní klid.
• Oceňuji se za všechno, co jsem dokázal/a.
• Každý den se cítím po všech směrech lépe a lépe.

Každým okamžikem a každým dnem máme možnost učinit volbu, jak a kam chceme dál svůj život směřovat.

Naučte se toho mnohem víc

Pokud se chcete naučit mnohem více o způsobu, jakým si vytváříme své vzorce myšlení a jak je můžeme měnit a nebo pokud chcete ostatním pomáhat jejich „životní realitu“ měnit, přihlaste se do výcviku NLP kouč, který obsahuje to nejlepší z aktuálního NLP a koučinku.

Těším se na vás!

Použité zdroje

• Elisabeth Haberleitner, Elisabeth Deistler, Robert Ungvari: Vedení lidí a koučování v každodenní praxi, Grada Pubishing, Praha, 2009
• Knight Sue: NLP v praxi, Management press, Praha, 2011
• Shawn T. Smith: Uživatelská příručka k vaší mysli, Grada Pubishing, Praha, 2014
• Monika Gruhl, Hugo Körbächer: Psychická odolnost v každodenním životě, Portál, Praha, 2013
• Steve de Shazer, Yvonne Dolan a kol.: Zázrčná otázka, Portál, Praha, 2014
• Obrázky: staženy 8.4.2019 z pixbay.com licence CCO

UPOZORNĚNÍ: Obsah článků a použité koučovací techniky zde uvedené jsou určeny pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství či psychiatrickou léčbu. V případě, že se setkáváte s vážnými psychologickými problémy nebo duševními poruchami, doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného psychologa nebo psychiatra.