5 zaručených kroků, jak se psychicky zhroutit

Víte, k čemu může vést permanentní pocit vnitřního tlaku a neklidu? Vysvětlím vám to na příběhu paní Aleny. A prozradím vám, co je důležité pro pocit vnitřní pohody a životní spokojenosti.

Dovoluji si upozornit, že obsah tohoto článku a zde zmiňované techniky jsou určeny pouze pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství, psychodiagnostiku, psychiatrickou či jakoukoliv jinou léčbu. 

Příběh z praxe: Alena a její psychické zhroucení

Život Aleny připomínal život křečka běhajícího v kolečku. Stále dokola to samé. Ráno bez energie vstát, dát si rychlé kafe, řasenku, popadnout kabelku, rychle dopravit mladší dítě do školy, zapnout PC, setkat se s otravným šéfem, být pod tlakem, stíhat termíny a stresovat se…

Přes den shon nikdy nekončících úkolů a povinností, nucených setkání a obtížné spolupráce. Série prázdných slov a k naplnění nevedoucích činů.

Alena byla neustále v pozoru

Její pocity už dávno postrádaly radost, převládala nuda a stres. Zapomínala jíst, málo spala. Nevěděla, co je to vypnout. Její hlava neustále pracovala. Když se jí čas od času podařilo z kolečka vystoupit, ihned ji začaly pronásledovat její vlastní výčitky. Sama na sebe pletla bič, že stále ještě není dost dobrá manažerka, matka, žena, dcera…

Navenek držela tvář, profesionální úsměv a iluzi dokonalosti. Uvnitř sebe se však neustále sebemrskala, že udělala chybu, že něco nezvládla, že něco nestihla.

Nedělala to, co by chtěla

Vždycky si našla dostatek mnohem důležitějších a bezpodmínečně nutných úkolů, proč nemohla dělat to, co by chtěla. Vždy dostal v jejím životě přednost někdo jiný nebo něco jiného:

• Schůzka s klientem po pracovní době (protože klient jindy nemůže)
• Produktová konference o víkendu (protože ji vedení stanovilo jako prioritu)
• Převzetí kompetencí za kolegu (protože nikdo jiný nezbyl)
• Žehlení košil pro manžela a syna (protože oni to neumí)
• Organizace cyklistické dovolené (protože jejímu téměř dospělému synovi to udělá radost, i když ona sama tento sport nesnáší)
• Organizace večírku pro manželovy klienty (protože je to důležité pro manželův byznys)
• Odvoz babičky k lékaři (protože bratr pracuje jako učitel a nemá dopoledne čas)

Když se zamyslela nad svým životem, napadlo ji, že už dávno nezná a nechápe smysl toho, co a proč dělá. Ví jen, že musí a uklidňuje se tím, že jinak to nejde. Práce ji už dlouho nebavila. Ve vztahu s manželem se cítila vyhořelá.

Potýkala se se zdravotními potížemi

Sex ji netěšil, nejraději by ho ze svého života úplně vymazala. Tušila (vlastně to věděla na 100 %), že ji manžel podvádí s kolegyní. Připadala si stará a ponížená… Na přátele neměla čas a vlastně ji žádní opravdu blízcí nezbyli…

Ignorovala časté žaludeční nevolnosti, průjmy a záněty močového měchýře. Zatuhlou krční páteř a migrény řešila léky proti bolesti. Častá nachlazení přecházela. Špatně spala. Čas od času ji přepadaly záchvaty nepříjemné úzkosti a stavy beznaděje.

Její tělo i mysl volali stále víc a víc po změně nevyhovujících životních vzorců.

Často hrála sama se sebou hru na AŽ:

• „Až dokončíme přestavbu domu…“
• „Až budou obě děti na vysoké… “
• „Až dostanu přidáno…“
• „Až … potom se to zlepší…“
• „Až…“

A potom přišel zlomový okamžik

Potom přišel den, kdy její mysl a tělo zakřičelo STOP! Řídila zrovna auto, stála na semaforu na červenou. Byla velmi nervózní, spěchala do práce na schůzku se šéfem a věděla, že jde pozdě. Ve zpětném zrcátku si nervózně malovala rty rtěnkou a udělalo se jí nesmírně špatně.

Její srdce začalo zběsile tlouct, najednou nemohla dýchat, ruce jí začaly mravenčit, chtělo se jí zvracet. Jediná její myšlenka byla, že chce utéct. Ale nemohla se hnout, cítila šílený nelidský strach, nepopsatelnou úzkost. Bála se, že tady a teď umírá. Zavolala si záchranku a omdlela.

Panický záchvat, který zažila, byl logickou odpovědí jejího těla na permanentní psychickou zátěž, které se vystavovala, a kterou nijak neřešila. Najednou ji hlava už nepustila dál, zhroutila se.

Žít na dluh vůči sobě samé nejde žít do nekonečna.

TIP: Pokud nechcete skončit jako paní Alena, je třeba na svém vnitřním klidu neustále pracovat. Efektivně vám s tím pomůže sebezkušenostní kurz Kouč.

Strávila 3 měsíce v nemocnici

Skončila tři měsíce v nemocnici na oddělení psychiatrie. Vystrašená, rozklepaná, bolavá na duši. Rok trvalo, než se dala dohromady. Postupně krůček po krůčku nacházela sebe samu a své dávno ztracené vize. Přestala se bát svých pocitů a pochopila, že to, co ve svém životě zažívá, záleží jen na ní. Pochopila, že nemusí dál nikomu (a hlavně sama sobě) nic dokazovat.

Postupně se naučila respektovat:

• sebe,
• své pocity,
• své tělo,
• a své hranice.

Smyslem života, který teď žije, je život sám.

5 zaručených kroků k psychickému zhroucení

Pokud se chcete psychicky zhroutit stejně jako Alena, zde přináším jednoduchý postup, jak na to. Rychlost dosažení cíle je v tomto případě odvislá od míry psychické odolnosti jednotlivce a intenzity jeho nasazení při dodržování postupu.

1. Postavte na první místo všechny (všechno) ostatní

A až nakonec řady dejte sebe a své potřeby. Nejdříve vyhovte všem okolo, a až teprve jestli vám někdy zbude čas, poslechněte sebe. Pamatujte si, že pokud to chcete dělat správně, čas na sebe vám nikdy nezbude. Obklopte se dostatkem těch, které musíte zachraňovat. Přeberte za ostatní odpovědnost za jejich pocity, myšlenky a činy.

2. Stavte svůj život jako povinnost

A dogma, z něhož se nemůžete odchýlit. Nepřemýšlejte o tom, jestli vám to, co děláte, dává smysl. Berte to tak, že to dělat MUSÍTE. Zapomeňte na svá přání, vize. Žijte ze dne na den z povinnosti do povinnosti. Pokud při plnění svých povinností dosáhnete nějaké osobní mety, okamžitě ji posuňte dál, nebyla dost daleko. Zapomeňte na svou odpovědnost za své osobní štěstí.

3. Nikomu se nesvěřujte se svými skutečnými pocity a myšlenkami

Všechno zvládejte vždy sami a nikdy nikoho nežádejte o pomoc.

4. Trvale ignorujte signály, které vám zasílá vaše tělo

Pokud vás začne něco bolet atd., nahrňte do sebe hrsti léků proti bolesti, nespavosti… Jako alternativu můžete zvolit alkohol nebo drogy. Ignorujte únavu. Málo spěte. Neberte si dovolenou (maximálně z důvodu vyhovění potřebám někoho jiného ve vašem okolí). Nedovolte své hlavě vypnout. Buďte neustále ve střehu. Pokud si dopřejete nějaký koníček, tak výhradně ten, který děláte, protože byste ho dělat měli. Nebo ten, který vás vede k ještě vyšším výkonům.

5. Cíleně likvidujte své vztahy s blízkými lidmi

S nikým novým se neseznamujte a buďte co nejvíc sami. Jako alternativu tohoto kroku můžete zvolit postup, kdy se citově pověsíte na někoho, kdo s vámi manipuluje, ubližuje vám nebo vás vysává. Vztah k sobě samé/mu ignorujte, často si opakujte, že se nenávidíte. Svou pozornost soustřeďte výhradně na to, co se vám nedaří, a vězte, že bude hůř.

Pokud se budete tímto návodem řídit, garantuji vám jistý výsledek.

Vystoupíte ze svého křeččího kolečka?

Pamatujte si, že život v křeččím kolečku nás chrání:

• před zkušeností,
• před nutností udělat rozhodnutí,
• před cestou do neznáma,
• před myšlenkami, které bolí,
• a před tíhou plné odpovědnosti za svůj život.

Mimo křeččí kolečko je těžké hrát si na oběť a chudáčka/chudinku, kterým ubližují ostatní (okolnosti, lidé, vztahy, povinnosti…). Mimo křeččí kolečko víte, že sice máte možnost volby, ale předem netušíte, co všechno vás budou vaše rozhodnutí stát. Až časem se naučíte poznat, že všechno zlé, co předcházelo, bylo vstupní branou k něčemu dobrému ve vaší budoucnosti.

Ochrana křeččího kolečka před převzetím odpovědnosti za svůj život je jen iluzí.

Běh v křeččím kolečku s cílem vyhnout se převzetí odpovědnosti za své osobní štěstí (většinou neuvědomovaným), je vždy hrou „vabank“, v níž nejde vyhrát.

5 tipů pro dodání vnitřního klidu

Tento návod je bez záruky. Protože jako všechno důležité v našem životě záleží i úspěch v tomto konání především na našem vědomém ROZHODNUTÍ a vůli vytrvat i přes obtížnost cesty.

1. Postavte na první místo sebe

Nepřebírejte za ostatní odpovědnost za jejich pocity, myšlenky a činy. Co nechcete, aby vám činili druzí, nečiňte vy jim. Chtějte pro sebe všechno to, co chcete pro svého milovaného člověka. Nejde o sobeckost a ego, ale o znak zralosti a vědomosti.

Vědomě o sebe pečujte. Protože jen ten, kdo dokáže pečovat o sebe, umí skutečně a efektivně pomoci druhým. Ptejte se, co vám dodává klid, co vás činí šťastnou/ým. V našem životě není žádné objektivně správné řešení a cesta. To, o co jde, je vždy naše volba, naše cesta, naše štěstí, náš život.

2. Přemýšlejte o tom, jestli vám to, co děláte, dává smysl

Ptejte se, co v životě skutečně chcete. Jen ten, kdo zná své sny a vize, může dojít jejich naplnění. V našem životě je jen minimum věcí, které dělat skutečně MUSÍME. Zamyslete se, kolik z toho, co v současné době děláte, je v souladu s vámi a vaší osobní cestou.

Čas od času se zastavte. Ohlédněte se a zamyslete se, kolik věcí jste už zvládli a překonali. A co všechno jste se už naučili. Uvědomte si, za co všechno můžete být v životě vděční, na co všechno můžete být hrdí. Odpovědnost za své osobní štěstí si nese každý člověk sám. Nic a nikdo zvenčí vám štěstí nepřinese. Ten správný okamžik ke změně je právě tady a teď.

3. Uvědomte si, že už od pravěku, jsme žili v tlupách

Členové tlupy si pomáhali a vzájemně se podporovali. Jen díky pospolitosti jsme přežili. Jsme naučeni na sdílení. Je úlevné říct si o pomoc, když padáme na pusu. Je posilující pomoct jinému, když je v nouzi a my mu pomoct můžeme.

V hloubi sebe víme, že potřebujeme někoho, kdo nám uvaří čaj, když jsme nemocní. Že radost je větší, když ji můžeme sdílet a bolest je menší, když se můžeme vyplakat na něčím rameni. V tlupě se nám existuje lépe. Uvědomte si, že ten, kdo zvládá vždy za všech okolností všechno sám, není hrdina, ale blbec.

4. Buďte ve vědomém napojení na své tělo

Pečujte o něj a všímejte si signálů, které vám zasílá. Pokud vás začne něco bolet atd., zamyslete se, co potlačujete, co vám chce vaše tělo říct. Spěte dostatečně. Jezte pravidelně a vědomě. Naše tělo je náš domov. Cíleně vypínejte, berte si pravidelně dovolenou a zařiďte si ji tak, jak vyhovuje právě vám.

Naučte se „čistit si“ hlavu. Každý den si vyhraďte chvilku, kdy se zastavíte, položíte si dlaně na své břicho a budete dýchat s plnou vědomou pozorností věnovanou svým dlaním pohupujícím se v rytmu vašeho dechu.

Čas od času si dopřejte jen tak být (bez zdolávání met, cílů a povinností). Existujte v přítomném okamžiku, naučte se vidět list padající ze stromu, cítit vůni kávy linoucí se z šálku u protějšího stolu, slyšet jemný vítr kolem svých uší… Naučte se nebýt stále online. Na noc si neberte telefon do ložnice. Chraňte si svůj osobní volný čas a v něm dělejte to, co vás naplňuje radostí a vášní.

5. Překonávejte zónu svého pohodlí, seznamujte se s novými lidmi

Jestli chcete, aby se lidé zajímali o váš život, zajímejte se vy o ten jejich. Cíleně pečujte o své vztahy s blízkými lidmi. Pokud chcete mít vztahy, které nejsou povrchní, ale jdoucí do hloubky, je třeba věnovat jim svůj čas a zaujetí. Platí, že čím více tohoto dáte, tím víc toho v této oblasti dostanete.

Naučte se rozpoznávat toxické vztahy, které vás vysávají, berou vám radost a tlačí vás do kouta. A pamatujte si, že tyto pocity nezmizí, ale budou se prohlubovat. Ptejte se, jestli to, co v těchto vztazích dostáváte, odpovídá ceně, kterou za ně platíte.

Ptejte se, jaké vztahy chcete žít. Ptejte se, jakou hodnotu mají vztahy ve vašem životě. A ptejte se i, jakou hodnotu chcete, aby pro vás měly vztahy v budoucnu. Cíleně pečujte o svůj vztah k sobě.

Chovejte se k sobě tak, jako se chováte k člověku, kterého milujete. Ptejte se, co z vás učiní lepšího člověka, co vám dodá radost, klid, štěstí. Pokud jste se ocitli v obtížné situaci, vězte, že naděje umírá vždycky až jako poslední (existuje vždy).

Z pohledu budoucnosti nás každá přítomná zkušenost nese dál do budoucnosti a naše aktuální situace není nikdy statická. Pokud se nastavíme na to, že bude líp a položíme si dotaz, jak chceme, aby to „líp“ vypadalo, otevíráme v naší mysli cestu, aby ono „líp“ skutečně mohlo nastat. Náš životní postoj je vždy otázkou naší volby. Naše myšlení formuje naši realitu.

TIP: Pokud se budete řídit tímto návodem, garantuji vám, že někde existuje návod ještě lepší – VÁŠ NÁVOD na cestu k vašemu vnitřnímu klidu a pocitu naplněnosti a štěstí. Jeho objevování je VÝZVA, kterou rozhodně stojí za to přijmout.

Sebepoznání je ta nejcennější životní zkušenost, které se nám může dostat.

Zapracujte na své životní spokojenosti

Na cestě k vašemu vnitřnímu klidu vám mohou pomoci tyto mé výcviky:

• Výcvik Kouč rozvoje osobnosti si vyberte v případě, že toužíte po profesním výcviku zaměřeném na metodiku pomoci jiným.
• Nebo absolvujte exkluzivní studijní program NLP Kouč, který vás naučí to nejlepší a nejefektivnější ze současného neurolingvistického programování.

UPOZORNĚNÍ: Obsah článků a použité koučovací techniky zde uvedené jsou určeny pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství či psychiatrickou léčbu. V případě, že se setkáváte s vážnými psychologickými problémy nebo duševními poruchami, doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného psychologa nebo psychiatra.