5 nejčastějších brzd spokojenosti v naší hlavě

Znáte se dobře? Víte, které programy uložené v nevědomé mysli ovlivňují právě vás? Znáte pocit vnitřního vyhoření? Představím vám 5 nejčastějších vnitřních brzd, které vám mohou zasahovat do života.

Dovoluji si upozornit, že cílem tohoto článku je poskytnout podporu a nástroje pro zlepšení kvality života a sebepoznání. Koučink je cenný nástroj pro osobní rozvoj a může pomoci zlepšit vnímání a zvládání vlastních emocí a situací, není však náhražkou odborného psychologického poradenství a diagnostiky či jakékoliv lékařské péče.

Na počátku byl skutečný příběh

Když jsem ji potkala, připomínal její život běh křečka v kolečku. Stále dokola to samé. Ráno vstát, rychle něco sníst, rychle vypravit děti a manžela. Přes den shon nikdy nekončících úkolů a povinností, nucených setkání a obtížné spolupráce.

Série prázdných slov a k naplnění nevedoucích činů.  Její pocity už dávno postrádaly radost, převládala nuda a stres.

Pokud se jí čas od času podařilo z kolečka vystoupit, ihned ji začaly pronásledovat její vlastní výčitky. Měla pocit, že selhala. Sama na sebe pletla bič, že není dost dobrá manažerka, matka, žena, dcera…

Navenek držela tvář, profesionální úsměv a iluzi dokonalosti. Uvnitř sebe se však neustále obviňovala, že udělala chybu, že něco nezvládla, že něco nestihla.

Věci, které ji dříve těšily a naplňovaly, přestala dělat už dávno.

Nezpívala. Přestala chodit do lesa. Nepletla svetry a sama pro sebe si našla skvělou výmluvu: „Je přece zbytečné plést v dnešní době obchodů plných pěkného oblečení.“

Vždycky si našla dostatek mnohem důležitějších a bezpodmínečně nutných úkolů, proč nemohla dělat to, co by dělat skutečně chtěla. V jejím životě dostal vždycky přednost někdo jiný nebo něco jiného:

• uzávěrka (protože termín nejde obejít),
• produktová konference (protože ji vedení banky stanovilo jako prioritu),
• převzetí realizace obtížného projektu za kolegu (aby dokázala, že to zvládne, že je dobrá),
• úklid domu (protože to nikdo jiný neudělá),
• organizace rodinné sportovní dovolené v zahraničí (protože jejím skoro dospělým dětem to možná udělá radost, i když ona sama sport nesnáší a raději by si vzala košík a šla do lesa na houby),
• golf (protože z hlediska posilování profesních kontaktů je nutné golf hrát),
• žehlení manželových košil (protože manžel by nesnesl, kdyby na jeho prádlo sahal někdo jiný)
• …

Provinile mi přiznala, že už dávno nezná a nechápe smysl toho, co a proč dělá.

Nenávidí svoji práci v bance, necítí se být dobrou manažerkou, nesnáší golf… Nebaví ji nic z toho, co dělá. Když se hluboce zamyslí, nedokáže říct, co by vlastně od života chtěla. Ví jen, že musí a uklidňuje se tím, že jinak to nejde, a že jiní na tom jsou hůř a ona ví, že nemá právo si na nic stěžovat.

Ignorovala své žaludeční nevolnosti, průjmy a záněty močového měchýře. Zatuhlou krční páteř a migrény řešila léky proti bolesti. Častá nachlazení přecházela. Špatně spala. Čas od času jí přepadaly záchvaty nepříjemné úzkosti. Její tělo volalo stále víc a víc po změně nevyhovujících životních vzorců.

Často hrála sama se sebou hru na AŽ.

„Až splatím i druhou hypotéku… Až budou děti samostatné… Až dosáhnu povýšení…. Až za sebe najdu zástupce … potom se to zlepší…“.

Potom přišel den, kdy začala plakat.

Její domeček se sesunul, jako by byl z karet: manželova nevěra, vyloučení staršího syna ze střední školy, povýšení kolegy na místo, na které se dlouho připravovala, a které mělo být vrcholem její profesní kariéry…

Najednou se zastavila a plakala. V ten moment jí bylo jedno, že se na ni na pracovní poradě dívá snad sto očí. Bylo jí jedno, že je DIVNÁ, že se zhroutila. Nešlo to zadržet.  Stála tam přede všemi a plakala.

Plakala nad tou, kterou ztratila už někdy dávno a bála se, že ji už nikdy nenajde.

Hned ten den dala v bance výpověď. Překvapilo ji, že kromě svých obvyklých pocitů studu a selhání, pociťuje i obrovskou úlevu a něco jako záchvěv radosti. Už nemusí dál nikomu (a hlavně sama sobě) nic dokazovat.

Rozhodla se, že vypne autopilota domnělých povinností, který převzal řízení jejího života místo ní.

Nebylo to jednoduché.

Život v křeččím kolečku nás chrání před zkušeností, před nutností udělat rozhodnutí, před cestou do neznáma, před myšlenkami, které bolí a před tíhou plné odpovědnosti za svůj život. Mimo křeččí kolečko je těžké hrát si na oběť a chudinku, které ubližují (okolnosti, lidé, vztahy, povinnosti…). Mimo křeččí kolečko víte, že sice máte možnost volby (každá situace má minimálně tři řešení: OPUSTIT, SMÍŘIT SE, ZMĚNIT), ale předem netušíte, co všechno vás budou vaše rozhodnutí stát.

Až s postupujícím časem se učíte, že všechno zlé, je pro něco budoucího ve vašem životě dobré.

Krok za krokem začala hledat a znovu nacházet to, co ji těší a dává smysl. Otevřela si malý butik, kde kromě svetrů, které vlastnoručně plete, prodává i originální šperky a oblečení, které vytváří její kamarádka.

Zákaznice si k ní brzy našly cestu. To, co dělá, dělá srdcem a to funguje jako ten nejsilnější magnet. Podle svých kolegů si zničila kariéru, zahodila léta studia v zahraničí a roky tvrdé dřiny na manažerské pozici v bankovním sektoru.

Místo golfu teď chodí na procházky se psem do lesa. Každý čtvrtek večer zkouší s malým pěveckým sborem a několikrát do roka pro něj pořádá veřejné vystoupení. S manželem se po velmi bouřlivém období v současné době rozhodla podstoupit cestu ozdravení vztahu. Zatím netuší, jestli dokáží začít znova, ale nyní už bezpečně ví, že kvalitní vztah začíná od vztahu k sobě samé.

Poznává své hranice, touhy a přání.

S odstupem – hodnotí své psychické zhroucení na pracovní poradě, jako to nejlepší, co se jí v životě mohlo stát. Říká, že když stojí v lese, když jde do svého obchůdku, když plete svetr… ví, co je to být šťastná.

5 nejčastějších brzd spokojenosti v naší hlavě

Je obecně známo, že většina vnitřních brzd naší spokojenosti může být kódována do našeho nevědomí už v dětství.

Často jde o vzorec: dělám něco, abych dosáhl lásky, přijetí a uznání od lidí, na kterých mi záleží (rodičů, později nás samotných).

Tento vzorec chování naše nevědomí časem ukotví a překrývá další dávkou utvrzujících zkušeností. Následně se stává se automatismem, autopilotem našeho jednání.

Nejčastější brzdy spokojenosti v naší hlavě jsou:

1/ Touha být hodný kluk/hodná holka, nevyčnívat, aby nás měli ostatní rádi

Tato brzda mohla vzniknout tehdy, když jsme „nebyli hodní„, dělali jsme věci, které se ostatním nelíbily, nesplnili jsme příkaz… a naši rodiče byli smutní, nebo se na nás za to zlobili tak, že nás to citelně emočně poznamenalo. Byli jsme pro ně „škaredý kluk/škaredá holka“.

V dospělosti se podle tohoto autopilota snažíme nevyčnívat, neprovokovat, vyhovět ostatním, máme velký problém odmítat. 

2/ Strach z hodnocení jiných

Tato brzda se mohla aktivovat tehdy, když jsme říkali názory, které s ostatním nelíbili, když jsme zkazili vystoupení na besídce, když…, a byli jsme z těchto důvodů pro rodiče „neschopní, příliš malí, příliš drzí…“, což se nás bolestivě dotýkalo.

V dospělosti se podle tohoto autopilota bojíme říkat věci, které by se druhým nemusely líbit, máme strach ze zostuzení, z veřejného vystoupení, bojíme se prezentovat se, zviditelnit se a postavit se za svůj názor.

3/ Touha dělat věci správně, být perfektní

Tato brzda se mohla spustit tehdy, když jsme dělali věci správně (nosili domů samé jedničky, pěkně se chovali u stolu, dlouho se učili), byli jsme šikovní, za což následovala odměna rodičů v podobě emočního pohlazení. Když jsme naopak dostali špatnou známku (nevyhráli zápas…), rodiče se na nás zlobili, hodnotili nás jako neschopné, což nás zraňovalo.

Časem jsme si vypěstovali strach udělat a přiznat chybu. Svůj neúspěch považujeme za selhání a často si na sebe nakládáme mnohem víc, než jsme schopni unést. Klademe na sebe nereálné nároky být perfektní ve všem, co děláme.

4/ Vydržet nepříznivé okolnosti za každou cenu.

Tato brzda mohla být uvedena do činnosti tehdy, když nám naši rodiče často říkali, že jen slaboch se vzdává…, když budeš hodně dřít, jednou se to musí zlomit… jen ten, kdo hodně dře, dojde úspěchu… žena musí vydržet jak kůň.

Podle tohoto autopilota setrváváme v neuspokojivých vztazích, zaměstnáních, která nás stojí zdraví, duševní klid a radost. Pokud jsme řízení tímto autopilotem, čím více energie do vztahu (zaměstnání, studia, projektu…) vkládáme, tím hůře se nám opouští, mění, protože nevydržet – by znamenalo selhat, což by vyústilo v odsouzení rodičů (později sebe samých).

5/ Potřeba být silný/silná za každou cenu.

Tato brzda může mít svůj počátek v chování, kdy nám naši rodiče často říkali, že „jen slaboch se vzdává… chlapi nepláčou, ale zatnou zuby… city se neukazují… projevy citu na veřejnosti, jsou jen trapné divadlo… neukazuj ostatním, že Tě něco bolí“ a my jsme se tak naučili, že za své emoce je třeba se stydět.

Podle tohoto autopilota stavíme mezi ostatní a sebe neproniknutelnou zeď.  Cítíme se být osamoceni. Máme problém projevit city. Máme problém s blízkostí. Źádost o pomoc považujeme za slabost. Těžko se nám přiznává vlastní chyba.

Co je dobré si uvědomit

I když bylo naše dětství jakékoli, je dobré uvědomit si, že není nutné řídit se v dospělosti názory svých rodičů. Dospělost nám nedává právo své rodiče soudit (dělali to nejlepší, co v dané situaci uměli), ale dává nám svobodu nemuset se tím, jak oni viděli svět, řídit.

Pokud si uvědomujete, že žijete pod taktovkou autopilota. Že žijete v zaběhnutých stereotypech pod tlakem vašich vnitřních brzd, které vám brání spokojenosti, zeptejte se sami sebe:

• Co se stane, když svou brzdu poslechnete/neposlechnete?
• Co se stane, když nic z toho, co vám vaše brzdy přikazuje, neuděláte?
• Co se stane, když uděláte pravý opak toho, co vaše brzda chce?

Každým okamžikem, každým dnem máme možnost učinit volbu, jak a kam chceme dál svůj život směřovat.

Naše budoucnost ještě nebyla napsána. Svou budoucnost začínáte vytvářet právě TEĎ!

Začněte aktivně tvořit svou budoucnost

Chcete se dozvědět mnohem víc o běžných automatismech v našem myšlení? Chcete zjistit, jakým způsobem se utváří zvyk? A naučit se metody, jimiž můžete vytvořit nové vzorce pro své myšlení? Přihlaste se na kurz Posilovna mysli – na nejkomplexnější výcvik technik rozvoje osobnosti v ČR.

Chcete se naučit, jak změnit svůj přístup k řešení problémů? Chcete zlepšit své komunikační dovednosti a tím i své vztahy? Zúčastněte se mého startovacího kurzu Kouč.

Chcete se naučit pomáhat ostatním měnit jejich životy? Zúčastněte se mého praktického startovacího kurzu Kouč rozvoje osobnosti, který vám pomůže se na vaši kariéru připravit.

Chcete získat to nejlepší a nejefektivnější ze současné NLP a koučovací metodiky? Zúčastněte se mého exkluzivního kurzu NLP kouč a naučte se metodiku, kterou v ČR skutečně ovládá jen málokdo.

Těším se na vás!

UPOZORNĚNÍ: Obsah článků a použité koučovací techniky zde uvedené jsou určeny pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství či psychiatrickou léčbu. V případě, že se setkáváte s vážnými psychologickými problémy nebo duševními poruchami, doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného psychologa nebo psychiatra.